Spojené státy trvají na silné rezoluci Rady bezpečnosti, která by přinutila Sýrii zbavit se chemických zbraní a počítala s "následky" za její neplnění. Ve všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN to prohlásil americký prezident Barack Obama. Washington podle něj preferuje mírovou cestu k řešení sporů. Pokud ale diplomacie selže, nebudou USA váhat s použitím síly.
Obama z tribuny OSN prohlásil, že vítá "umírněný" styl nového íránského vedení, který by se podle něj mohl stát základem překonání patové situace. Jednáním s Teheránem o íránském jaderném programu prezident pověřil ministra zahraničí Johna Kerryho, což je podle agentury AP projevem snahy navázat přímý kontakt s íránskou vládou.
Prezident USA věří, že urovnání jaderného sporu s Íránem otevře cestu ke zlepšení vzájemných vztahů. USA neusilují o změnu íránského režimu, ale jsou rozhodnuty zabránit Teheránu, aby získal jaderné zbraně, upozornil Obama.
Základem budoucího íránského urovnání jsou podle šéfa Bílého domu nedávná vstřícná prohlášení íránské vlády. Smířlivá slova íránského prezidenta Hasana Rúháního, který v posledních dnech mimo jiné ujistil, že jeho země nikdy nebude vyrábět jaderné zbraně a že Írán nestojí o válku s žádným státem, musejí ale potvrdit skutky, které budou transparentní a ověřitelné.
I když se vztahy s Íránem výrazně zlepšili k očekávanému setkání prezidentů USA a Íránu se v newyorském sídle OSN nedojde, sdělily novinářům zdroje z Bílého domu. Schůzka, o níž se dlouho spekulovalo, by prý pro íránskou stranu byla "příliš komplikovaná". Nejvyšší představitelé USA a Íránu se naposledy sešli před 36 lety.
Bílý dům byl ochoten na setkání přistoupit, ale Írán podle amerického zdroje nebyl na podobnou akci připraven. "Íránci naznačili, že by to bylo příliš komplikované," uvedl zdroj z Bílého domu.
Obama si i přesto přeje navázání diplomatický kontaktů s Íránem. Rozpory v názorech na íránský jaderný program a ostražitost vůči Rúháního vstřícným gestům je ale podle agentury Reuters známkou toho, že vyhlídka na okamžitý průlom v americko-íránských vztazích je nereálná.
Potvrdil to i Obama, když zdůraznil, že nedůvěra mezi Teheránem a Washingtonem přetrvává a je příliš velká na to, aby bylo možné "přes noc" zapomenout na dědictví problematických vztahů. "Překážky budou možná příliš velké, ale diplomatické nástroje je třeba vyzkoušet," řekl prezident.
Kromě Íránu a jeho jaderných ambicí Obama v projevu obsáhle vyložil stanovisko Washingtonu vůči syrské krizi a mírovým rozhovorům mezi Izraelem a Palestinci. Prezident kritizoval Rusko a Írán za podporu, kterou poskytují syrskému režimu. Varoval, že pokud budou Moskva a Teherán dál podporovat syrského prezidenta Bašára Asada, dočkají se právě těch konců, jakých se nejvíce obávaly.
Chemické odzbrojení je základem řešení syrské krize, ale bez hrozby silou vůči Sýrii by Rada bezpečnosti OSN zůstala nečinná, řekl Obama. Prezident zdůraznil pevné přesvědčení USA, že srpnový chemický útok u Damašku byl dílem syrské armády. Tvrdit opak je podle šéfa Bílého domu "útok proti zdravému rozumu".
Obama oznámil, že Spojené státy uvolní na humanitární pomoc Sýrii 340 milionů dolarů. USA budou ale zároveň hájit své zájmy na Blízkém východě, a to "veškerými dostupnými prostředky včetně vojenské síly", prohlásil americký prezident. "Bude-li zapotřebí odvrátit teroristickou hrozbu, podnikneme přímou akci," varoval.
Americký prezident upozornil, že na Blízkém východě přišel čas vyřešit dlouhý konflikt mezi Izraelci a Palestinci. V zájmu dosažení míru ale musejí všechny zúčastněné strany přistoupit na rizika: Izrael musí být schopen přijmout palestinský stát, zatímco arabské země musejí uznat, že bezpečnost Izraele je podmínkou regionální stability.
