Židovské dilema
Ohrozil by útok na Írán mírové smlouvy s Egyptem a Jordánskem?

USA upozornily Izrael, že případným útokem na íránská jaderná zařízení riskuje vypovězení mírových smluv ze strany Egypta a Jordánska. Napsal to dnes izraelský deník Jediot Achronot. Ve svém článku předpovídá ostrý protest, který by útok vyvolal mezi obyvateli obou států, jež jako jediné arabské země s Izraelem uzavřely mírové smlouvy.

Deník citoval nejmenovaný diplomatický zdroj, který přiznal, že Američané Izraelce varovali před arabskými bouřemi, jež by po izraelském útoku vypukly. Vlády v Ammánu a Káhiře by pak byly nuceny vypovědět smlouvy uzavřené v roce 1994 a 1979.

"Arabští vůdci dnes nemají kontrolu nad národy svých zemí, naopak je to ulice, která kontroluje je," sdělil zdroj listu. Narážel na současné nepokoje vyvolané v muslimském světě hanobením proroka Mohameda v podobě amerického filmu Nevinnost muslimů a také karikaturami ve francouzském časopise Charlie Hebdo.

Izrael v poslední době žádá jasné stanovení mezí pro Írán, který podle Izraelců nepochybně usiluje o jadernou bombu. Ostatní země včetně USA chtějí proti této hrozbě zatím bojovat sankcemi, jež považují na rozdíl od Izraele za dostatečné.

Izrael tento týden oznámil, že se nezúčastní helsinské konference o odstranění jaderných zbraní z Blízkého východu. Podle šéfa izraelské komise pro atomovou energii Šaula Horeva je situace na Blízkém východě příliš napjatá na to, aby se Izrael konference zúčastnil. Má se konat koncem letošního nebo začátkem příštího roku.

Izrael nikdy nepřiznal, že má atomovou bombu, ale podle odhadů vlastní přes 200 jaderných hlavic. Horev se domnívá, že o odstranění jaderných zbraní je možné hovořit, až budou mezi blízkovýchodními státy navázány mírové vztahy a zavládne důvěra.

Peršané by vrátili úder na široké frontě

Vzhledem ke geografii by Írán v odvetu na  izraelské bombardování nemohl zaútočit na židovský stát přímo. Teherán má ale řadu možností, jak odpovědět. Může zakládat požáry na řadě míst Blízkého východu a mobilizovat šíity v Iráku (snahy o destabilizaci země) a Perském zálivu. Šíité by mohli útočit na saúdské, bahrajnské, americké a jiné cíle.

Na to, zda vůbec - a jak - by se Írán pokusil zablokovat Hormuzský průliv, jímž tankery přepravují asi dvacet procent veškeré obchodované ropy na světě, existují různé názory. Většinou se ale shodují v tom, že i kdyby se k tomu íránská armáda odhodlala, podařilo by se jí ochromit provoz v Hormuzu jen na krátký čas, než by ji smetla mohutná vojenská síla USA a jejich spojenců, kteří v oblasti operují.

Bojovníci palestinského Hamásu v Gaze a Hizballáhu v Libanonu jsou připraveni zasypat Izrael stovkami střel. Rakety Hizballáhu, který Teherán podporuje ideologicky, finančně a vojensky, budou pro židovský stát nebezpečnější než střely, jež bude případně na Izrael odpalovat Írán.

Od války s Izraelem roku 2006 "Strana Boží" podle západních špionážních služeb výrazně rozšířila a zkvalitnila svůj raketový arzenál. Dnes je prý schopna zasáhnout města i na jihu Izraele.

Ne bez důvodu označují izraelští vojenští experti hranici s Libanonem jako "hranici Íránu s Izraelem". Není vyloučeno, že izraelská armáda bude muset znovu vstoupit do Libanonu a vytvořit na jihu nárazníkové pásmo. Anebo kvůli pronikání islámských radikálů a pašování zbraní pro Hamás ze Sinaje obsadit hranici mezi pásmem Gazy a Egyptem.