Rada bezpečnosti OSN se podle ruského zástupce Vasilije Něbenzji neshodla na rezoluci o příměří v Sýrii. Navržený text podle ruského stálého představitele poškozuje Rusko a je utopický. Moskva doporučila změnu textu. Po příměří volá mnoho humanitárních organizací OSN kvůli prudkým bojům u Damašku. Koordinátor humanitárních operací OSN v Sýrii Panos Mumtzis řekl, že o život přišlo 370 civilistů.
Něbenzja dnes v RB OSN obvinil světová média z rozpoutání masivní dezinformační kampaně o situaci ve východní Ghútě. Zatajují podle něj ale "nepohodlnou pravdu", totiž že v této oblasti působí několik tisíc bojovníků včetně skupin napojených na teroristickou Al-Káidu. Záchranáře z organizace známé jako Bílé přilby označil za "hlavní a dobře placený zdroj dezinformační kampaně" očerňující syrskou vládu a jejího blízkého spojence Rusko.
Navrhovatelé Švédsko a Kuvajt prosazují, aby rada o rezoluci hlasovala. Něbenzja se podivil, proč tyto země trvají na hlasování, když vědí, že se rada nedohodla. Svůj proslov ukončil sdělením, že Rusko nechalo kolovat pozměněný návrh. "Nedostali jsme přesvědčivou odpověď na to, jak bude příměří ve východní Ghútě garantováno," řekl Něbenzja.
Proti ruskému názoru se ostře postavila Francie a USA. Francouzský stálý představitel v OSN François Delattre upozornil, že ve východní Ghútě se útočí na nemocnice a situace je "neudržitelná". "Je nezbyté jednat rychle a rezoluci schválit," řekl Delattre. Podle něj hrozí "to nejhorší, totiž další rozšíření konfliktu".
Návrh předpokládá, že 30denní příměří bude využito k uvolnění obléhání a k evakuaci nemocných a zraněných. Aby se navrhovatelé vyhnuli dalšímu ruskému vetu, přistoupili na to, že příměří se nebude týkat radikálních skupin jako Islámský stát a Al-Káida. Rusko v minulosti vetovalo v RB OSN 11 rezolucí k Sýrii.
O mimořádné jednání Rady bezpečnosti požádalo právě Rusko. Mumtzis před jeho zahájením řekl, že pokud členy rady nepřesvědčí všechny ty snímky, které z Ghúty přišly v uplynulých 72 hodinách, pak neví, co je přesvědčí. "Jako by nikdo neposlouchal, nikdo nereaguje, neexistuje žádná politická síla, která by zastavila tu rozsáhlou ofenzivu, jež zasahuje civilisty," řekl Mumtzis. Upozornil, že ve východní Ghútě je v obležení téměř 400.000 lidí a většina z nich se bojí vycházet. V Harastě, což je část Ghúty, podle Mumtzise žije 80 procent obyvatel v podzemí.
Exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR), která situaci sleduje s pomocí svých informátorů, tvrdí, že za uplynulé čtyři dny přišlo o život 400 lidí a čtvrtina z nich byly děti.
Ve východní Ghútě působí skupiny, které jsou v opozici vůči režimu v Damašku. Syrská vláda a její spojenci je ale považují za teroristy a radikály. Armáda oblast obléhá od roku 2013. Syrská vláda neposkytla OSN povolení pro vjezd konvojů s humanitární pomocí, i když automobily jsou připraveny v těsné blízkosti východní Ghúty. Nikdo také neplánuje evakuaci civilistů.
Pokud se opoziční bojovníci z jiných syrských oblastí v minulosti dohodli na příměří, byli evakuováni do Idlibu i s rodinami. Tam je ale nyní další bojiště a útoky na Idlib z této severozápadní provincie donutily od prosince odejít na 350 tisíc lidí.
