Psychologická hra
Otec pomáhá dceři smíchem překonat strach z bombardování

Tříletá syrská dívenka Salva v životě poznala jen válku. Teď se ale při zvuku padajících bomb směje. Na videu, hojně sdíleném na sociálních sítích, batole stojí na gauči, opírá se o otce Abdalláha Muhammada a hraje s ním hořkosladkou hru. Patrně ji oba hráli už mnohokrát předtím, napsal zpravodajský web Al-Džazíra.

Když se hluk z exploze rozezní zeptá se Muhammad Salvy: "Je to letadlo, nebo je to granát?". "Granát!" odpovídá Salva, pyšná, že to uhodla. "Teď dopadne a můžeme se smát," odpovídá otec.

Při zvuku výbuchu dívenka lehce nadskočí a začne se hlasitě smát, zatímco ji otec pobízí. "Je to legrační, že? Granát?" Úsměv mu lehce povadne, když se dcera podívá jinam.

Video bylo natočeno v Sarmadě, malém městečku blízko syrské hranice s Tureckem, kam se rodina uchýlila před boji v severozápadní Sýrii, kde syrská armáda a její spojenci obnovili ofenzivu proti rebelům a radikálům.

Rodina byla nucena opustit domov ve strategicky významném městě Sarákib v provincii Idlib, když bombardování začalo být příliš intenzivní. Sarákib nakonec syrská armáda dobyla 8. února.

Syrské provincii Idlib a částem sousedních provincií Aleppo, Hamá a Latákíja dominuje islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je někdejší syrskou větví al-Káidy. Na místě působí i skupiny odpůrců vlády v Damašku. Jde o poslední větší region v Sýrii, který vládní síly dosud zcela nedobyly zpět v nynější občanské válce, trvající od roku 2011. OSN v pondělí oznámila, že kvůli bojům v severozápadní Sýrii uprchlo od loňského prosince ze svých domovů na 900 tisíc lidí.

Dvaatřicetiletý otec hru pro své jediné dítě vymyslel, když se bombardování v Sarákibu zintenzivnilo. Děti ze sousedství si podle něj hrály se zábavní pyrotechnikou při oslavách svátku íd. Malou Salvu tehdy zvuk vylekal a otec ji vzal na balkon, aby jí vysvětlil, že jde jen o zábavu. To mu vnuklo nápad přesvědčit ji, že i nálety jsou hra.

"Potřeboval jsem z jejího srdce odstranit strach," řekl Muhammad. "Chtěl jsem, aby si ty hlasité, strašidelné zvuky spojovala s něčím zábavným," dodal.

Muhammad se ale obává, že tahle taktika nevydrží věčně. "Teď se jí daří dobře. Je dítě, hraje si, směje se, vtipkuje," řekl. "Bojím se ale, že vyroste a bombardování bude pokračovat. Pak už moje hra nebude stačit na to, aby ji ochránila před psychickým traumatem," dodal. "Nemám žádná očekávání," povzdychl si. "Chci, aby svět věděl, že nejsme teroristi, jak nás vykresluje režim, jsme obyčejní lidé."