Údajně další mrtvé a zraněné si vyžádalo páteční měření sil mezi demonstranty a barmskými vojáky, které podle očitých svědků vypuklo v největším barmském městě Rangúnu.
Situace byla nepřehledná, ale podle agentury AFP se v centru shromáždilo na nejméně třech místech celkem asi deset tisíc lidí, které armáda začala rozhánět. Vojáci prý zastrašovali demonstranty obušky i střelbou.
Podle neoficiálních zdrojů se lidé postupně sešli na třech místech nedaleko pagody Sule. Skandovali protivládní hesla, tleskali a snažili se dostat k pagodě. Zabránily jim v tom vojenské síly, které byly ve velkém počtu od brzkého rána rozmístěny v ulicích. Vojáci některá místa zcela zatarasili i pomocí ostnatých drátů, jinde zaútočili na dav, který se vždy rozutekl, ale rychle se vracel.
"Běž do háje, armádo. Chceme jen demokracii," volali někteří především mladí lidé na zásahové síly, které drží místní vojenskou juntu u moci již 45 let. Vojáci pomocí tlampačů vyzývali demonstranty k rozchodu s tím, že ve městě byl vydán zákaz shromažďování. Poté je rozháněli s obušky v ruce, někde prý i střelbou do vzduchu.
Krátce před novými střety junta v pátek podle agentury Reuters vyhlásila zákaz vstupu k pěti hlavním buddhistickým klášterům v zemi. Chce tak potlačit protivládní demonstrace, které vedou mniši a při nichž již bylo podle úřadů zabito deset lidí, včetně japonského kameramana.
Australský velvyslanec v Barmě Bob Davis v pátek s odvoláním na očité svědky řekl, že počet zabitých civilistů při demonstracích v zemi je o několik desítek vyšší, než tvrdí barmské úřady.
Internet je nedostupný
V Barmě přestalo fungovat hlavní spojení s internetem, podle představitelů místní státní telekomunikační společnosti Myanmar Post and Telecoms to způsobil "problém s poškozeným podmořským kabelem". Nejmenovaný západní zdroj v Rangúnu citovaný agenturou AFP však uvedl, že od 11.30 místního času (6.30 SELČ) je částečně zablokován přístup k internetu a e-mailové poště na příkaz junty, která se snaží zamezit dalšímu šíření informací, fotografií a videozáznamů z místa represí do světa.
V Barmě se podle AFP také mnohé redakce soukromých listů rozhodly zastavit vydávání novin, v důsledku pouličního násilí je téměř nemožné je distribuovat čtenářům. Podle západních pozorovatelů barmské úřady od začátku krize denně vyhrožují místním novinářům a zastrašují je.
Členka Evropské komise pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová v pátek vyzvala Čínu, Indii a další země v okolí Barmy, aby přispěly k zastavení násilných represí v Rangúnu.
Mluvčí Rady OSN pro lidská práva se sídlem v Ženevě Rolando Gomez v pátek sdělil, že se rada rozhodla uspořádat v úterý k Barmě mimořádné zasedání.
Život města utlumený
V Rangúnu byla v pátek většina obchodů zavřena. Mnoho linkových autobusů nejezdilo po svých trasách a ulicemi projížděly vojenské nákladní vozy. Ekonomický život města značně ochabl a mnoho zaměstnanců se rozhodlo zůstat raději doma nebo dostali přímo pokyn od zaměstnavatele. "Naše firma nám vyplatila peníze dopředu a vyzvala nás, abychom zatím nechodili do práce. Řekli nám, abychom přišli, až se situace zlepší," vysvětloval jeden zaměstnanec.
"Musíme jít ven, přestože máme strach. Musíme si přece vydělávat," prohlásil taxikář, jehož automobil byl jedním z mála, které bylo v ulicích vidět.
Současná takzvaná šafránová revoluce, jak překotné události v Barmě z posledního týdne nazývají podle barvy mnišských hávů některá média, je největší vlnou protestů od krvavého potlačení prodemokratického povstání z roku 1988, při němž bylo zabito asi tři tisíce lidí.
Foto: ČTK/AP
