Dva týdny od slavnostního otevření provázeného proklamacemi o technologicky vyspělých světlých zítřcích Číny sužují rychlodráhu mezi Pekingem a Šanghají výpadky proudu. Naposledy v úterý uvázli cestující na několik hodin v přeplněných vlacích, když přerušení dodávky elektřiny zastavilo 30 vlaků.
Cestující, kteří čekali na zpožděné vlaky, navíc zjistili, že novotou zářící stanice podél železniční rychlostní trati postrádají takové vybavení, jako jsou stánky s občerstvením či pohodlné čekárny. Jednomu z čekajících řekl zřízenec, ať si doběhne do nedaleké vesnice koupit toaletní papír.
Od 30. června, kdy byla s velkou slávou rychlodráha mezi největšími čínskými městy uvedena do komerčního provozu, zastavil výpadek proudu vlaky už dvakrát. Zahájení provozu rychlodráhy bylo koordinováno s 90. výročím vládní komunistické strany a opěvováno coby důkaz modernizace země a ochoty investovat do nejvyspělejší infrastruktury.
První z výpadků způsobil blesk, který uhodil do elektrického vedení nad tratí, zatímco druhý zůstal nevysvětlený, napsal list China Daily; kolují spekulace, že mohl souviset se špatnými dráty či nesprávnou instalací.
Za oba výpadky se na oblíbených čínských internetových serverech na adresu železnice sesypala sprcha kritiky od cestujících, kteří si stěžovali, jak po celé hodiny zůstali trčet ve vlacích bez klimatizace, kdy jim nikdo neřekl, co se vlastně děje.
Čína v současné době buduje tisíce kilometrů vysokorychlostních tratí, které pospojují i ty nejodlehlejších oblasti. Vláda očekává, že do roku 2015 se stihne vybudovat síť v celkové délce
Velké investice ale zároveň z tohoto sektoru učinily živnou půdu pro korupci, což opakovaně vyvolává obavy o výši nákladů a o bezpečnost nových rychlostních tratí. V březnu čínský státní auditor oznámil, že stavební společnosti a jednotlivci jen loni odčerpali kolem 187 milionů jüanů (více než 488 milionů Kč) z peněz určených na trať Peking-Šanghaj. V únoru už byl odvolán bývalý ministr železnic, který údajně během několika let přijal v souvislosti s výstavbou sítě rychlovlaků úplatky za více než 800 milionů jüanů.
Šanghaj s letištěm spojuje nejrychlejší vlak na světě, který má ovšem místo kol magnetický polštář. Tento maglev německé firmy Siemens dosahuje v běžném provozu rychlosti 431 km/h, v testovacím provozu na stejné trati těsně přesáhl pětistovku. Nejrychlejší konvenční rychlovlaky jsou rovněž v Číně, na několika tratích jezdívají až 350 kilometrů v hodině.
