Na tento týden si velitel Tichomořské oblasti admirál Keating naplánoval cestu do Číny. Bude urovnávat vztahy pošramocené téměř dva měsíce starým incidentem, kdy úředníci odmítli vpustit letadlovou loď USS Kitty Hawk a její doprovodná plavidla do hongkongského přístavu. Dlouho plánované díkůvzdání tak museli Američané strávit bez rodin na širém moři.
Hongkongský incident vedl k rozpačitým postojům Washingtonu a vztahy s čínskou Lidově osvobozeneckou armádou (PLA) se zas o něco zkomplikovaly. Tohle je však jen jeden z mnoha problémů, který se budou snažit vojáci vyřešit, aby se křehké vztahy mezi oběma armádami dostaly do normálu.
Velitel Tichomořské oblasti admirál Timothy Keating a nově jmenovaný asistent ministra obrany pro Tichomoří James Shinn se v sobotu vydali na týdenní cestu do Číny. Během své návštěvy budou jednat na vysoké úrovni a zaměří se na lepší porozumění rozhodovací struktuře PLA. Pokusí se také zjistit, co stojí za rapidní výstavbou čínské armády a jaké jsou její záměry vůči Tchaj-wanu.
Kostlivci v armádní skříni
V čínsko-americké skříni však zůstává několik kostlivců, kteří mohou v nejnevhodnějším okamžiku vypadnout. Zmíněný hongkongský incident je jedním z nich.
Dlouho plánované díkůvzdání se nevydařilo jen kvůli čínským úředníkům. Natěšení námořníci museli zpět na moře a rodiny, které utratily tisíce za letenky, také odjížděly s prázdnou.
Týden okolo minulého díkůvzdání byl na diplomatické roztržky ještě o něco bohatší. Ještě před tradičním americkým svátkem propukla u čínského pobřeží mohutná bouře. Minolovky Spojených států USS Patriot a USS Guardian chtěly vplout do bezpečných přístavů, ale komunističtí úředníci, ačkoliv tím porušili mezinárodní námořní dohody, je odmítli vpustit.
Tvrdé postoje Pekingu je možné vysvětlit tím, že soudruzi chtěli ukázat Washingtonu drsnou tvář kvůli americkému ocenění pro dalajlamu. Prezident Bush totiž tibetskému duchovnímu vůdci udělil zlatou medaili Kongresu, nejvyšší civilní vyznamenání v USA.
Rudá hrozba?
Někteří analytici se domnívají, že pokud by tomu tak bylo, byla by to další známka čínského odhodlání využít vzájemné vojenské vztahy k politickým účelům.
Problémy s vjezdem do přístavů jsou ale podle expertů jen částí širší otázky: Proč čínská armáda dělá to, co dělá? Horečně staví ponorky i loďstvo. V námořní výstavbě předehnala Spojené státy. Američané se zaobírají hlavně otázkou, co bude sílící komunistická námořní moc znamenat pro Tchaj-wan, jenž je od roku 1949 pod jejich ochranou.
Minulý rok také světu PLA představila Ťien-10, letoun nové generace, který je srovnatelný například s JAS 39 Grippen, poslední verzí americké F-16, nebo evropským Eurofighterem.
Zatímco se rudý obr připravuje na letní olympijské hry, začínají ho vidět Spojené státy jako vojenského soupeře a možná i rostoucí nebezpečí. Vypadá to, že se Čína vyzbrojuje pro regionální hegemonii. Devět set nových raket krátkého doletu míří na Tchaj-wan, ale probíhá i vývoj mezikontinentálního nosiče. To by prozrazovalo, že komunisti nechtějí hrát první housle jen v jihovýchodní Asii.
Foto: defenselink.mil, Profimedia, Reuters
