Saúdská Arábie
Po útoku v Mekce se prosadil striktní islám

Útok šíitských extremistů na nejposvátnější místo islámu, Velkou mešitu v Mekce, s téměř 250 mrtvými vedl před 40 lety paradoxně ke konci umírněného islámu a liberalizace společnosti v Saúdské Arábii.

Po něm začal mít v zemi navrch striktní výklad koránu, zavřena byla kina či obchody s hudbou a na školách se začalo více vyučovat náboženství a islámský pohled na svět. Mešita byla obsazena radikály, kteří požadovali přísnější dodržování islámských zákonů, před 40 lety, 20. listopadu 1979. Při následném zásahu policie bylo do začátku prosince zabita asi stovka extremistů a 127 vojáků.

"Ti staří muži uvěřili, že masakr v mešitě byl pro ně trestem za publikování fotografií žen v časopisech," řekla jedna se sestřenic tehdejšího krále Chálida. "Král se pak shodl s ortodoxními šejchy a rozhodl, že řešením náboženského otřesu bude -  více náboženství!"

Rok 1979 byl pro Blízký a Střední vůbec východ přelomový. V Íránu převzalo v lednu moc šíitské duchovenstvo v čele s imámem Chomejním, v březnu pak radikální islamisty popudil podpis mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem, která prolomila izolaci židovského státu v arabském světě, a začátkem listopadu 1979 obsadili stoupenci ajatolláha Chomejního americké velvyslanectví a zajali diplomaty USA. Po masakru v Mekce pak ještě koncem roku následovala sovětská invaze do Afghánistánu. Události toho roku měly vliv na další radikalizaci výkladu islámu a změnily nejen muslimský svět.

Opětovná liberalizace v Saúdské Arábii začala pak až s nástupem korunního prince Muhammada bin Salmána v červnu 2017, který řekl, že se země "vrátí k umírněné a tolerantní formě islámu". "Nestrávíme dalších 30 let našich životů ústupky vůči extremistickým nápadům, ale okamžitě tyto ideologie zničíme," řekl.

V 60. a 70. letech 20. století byla v zemi provedena navzdory náboženským konzervativcům řada reforem včetně otevření škol pro dívky či zavedení televize. To ale skončilo po útoku na mešitu.

Zkažené režimy

Radikálové vtrhli na nádvoří Velké mešity, nejvýznamnějšího místa islámu a rodiště proroka Mohameda, 20. listopadu 1979, což byl podle islámského kalendáře první den roku 1400 (muslimové odvozují datum od takzvané hidžry neboli přesunu proroka Mohameda a jeho blízkých z Mekky do Medíny v roce 622). Asi 200 až 500 extremistů obsadilo po páté hodině ranní všechna místa, z nichž obvykle duchovní řídili modlitbu, a všechny brány do mešity. Jejich ostřelovači pak obsadili sedm minaretů vysokých 89 metrů. Do areálu údajně projeli bránou, již používala stavební firma Bin Ládin Group, která rekonstruovala mešitu a která patřila otci pozdějšího vůdce al-Káidy Usámy bin Ládina.

Megafonem ohlásili, že přišli, aby svrhli zkažené režimy muslimského světa a nastolili vládu skutečného islámu. Vládnoucí královskou rodinu Saúdů označili za zkorumpovanou a sloužící bezvěrcům. Představili i nového mahdího, bohem vyvoleného člověka, povolaného na Zemi obnovit pravou víru a spravedlnost. Byl jím Muhammad Abdalláh Katání. Vůdcem militantů byl jeho švagr Džuhajmán Utajbí, bývalý důstojník Národní gardy, elitní jednotky saúdského režimu.

Terorismus a počátek vahhábismu

Dlouho nebylo jasné, co se vlastně stalo, podle různých konspiraci měly Mekku obsadit Íránci, nebo Američané s Izraelci. Například ajatolláh Chomejní řekl: "Je to dílo kriminálního amerického imperialismu a mezinárodního sionismu." Vypáleno a zcela zničeno bylo poté velvyslanectví USA v Pákistánu a poškozeno v Libyi.

Pro saúdskou královskou rodinu, která svoji moc do značné míry legitimizovala dohledem nad posvátnými místy islámu, byl pád Mekky těžkým úderem. I proto trvalo znovudobytí svatyně dva týdny.

Král Chálid tehdy pozval do Rijádu nejvýznamnější duchovní a chtěl od nich fatvu, náboženský výnos ospravedlňující nasazení síly na osvobození Mekky. Dostal ji, ale s podmínkou, že život v království a politika státu musí více prosazovat přísný islám, nesmí být tolerovány takzvaně liberální a západní manýry. A král souhlasil.

První útoky okupanti ostřelováním z minaretů a horních pater mešity odrazili, po následných těžkých bojích vojáci ovládli vše nad zemí, rebelové se ale stáhli do rozsáhlého podzemního labyrintu. Saúdové požádali o pomoc Francii, která vyslala do země speciální protiteroristické jednotky GIGN. A protože jinověrci do Mekky nesmí, museli Francouzi údajně formálně přestoupit na islám.

Francouzští specialisté pak rebely vypudily plynem. Mezi mrtvými byl i samozvaný mahdí Katání. Vůdce rebelů Utajbího dopadli vojáci živého, za několik měsíců byl popraven.

Saúdská Arábie poté začala podporovat přísnou a dosti netolerantní podobu islámu, vahhábismus.