Prezident Malediv plánuje <span>stěhování celého</span> národa jinam

Zahraničí
10. 11. 2008 18:49
Maledivský ráj, alespoň pro turisty.
Maledivský ráj, alespoň pro turisty.

Maledivský ráj, alespoň pro turisty.Stoupající hladiny moří, ničivé bouře, tsunami... Protože je maledivský ostrovní ráj v Indickém oceánu v akutním ohrožení, hledá jeho nový prezident Mohammad Našíd nový domov pro své krajany. No obří stěhování obyvatel celé země, byť malé, které nemá v moderních dějinách obdoby, se už začaly sbírat peníze.

Hlavní a dosud nevyřešenou otázkou ale je: Kam se přestěhovat?

Jedenačtyřicetiletého Našída pronásleduje strach. Strach ze zániku jeho malého ostrovního panství, jemuž hrozí, že ho v ne zase tak daleké budoucnosti pohltí vlny, píše britský list Guardian.

První demokraticky zvolený prezident Malediv proto plánuje světově ojedinělý projekt. Aby svůj lid spasil před stoupající hladinou oceánu, začal už šetřit na to, aby jej převedl jinam.

Maledivský prezident plánuje přestěhovat všechny své krajany.„Nemůžeme nic dělat, abychom zastavili klimatické změny, proto se musíme vyzbrojit na nejhorší a koupit zemi někde jinde," prozradila hlava ostrovního státu Guardianu.

Evakuační plány prezidenta Našída by se týkaly zhruba 300 tisíc lidí, kteří obývají 250 z 1192 ostrovů Malediv. Ostrovní republika je vzdálena zhruba půl tisíce kilometrů od indického pobřeží.

Ve svém nejvyšším bodě mají Maledivy jen půltřetího metru nad mořem. Na většině míst je to jen jeden metr a méně.

Dokonce i malé zvýšení hladin moří a oceánů by mohlo způsobit zatopení rozsáhlých oblastí Malediv, dělá si v rozhovoru s Guardianem starosti Nadžíd. Celý národ by se pak ocitl na útěku, začalo by bloudění bez cíle.

ČTĚTE TAKÉ:  Maledivský ráj už neovládá autokrat Gajúm

Dramatickému scénáři, kdy by se z Maledivanů stali zoufalí klimatičtí běženci, chce ale prezident předejít. Peníze na záchranu mají přijít z turistiky. Jen roku 2006 navštívilo ostrovy 470 tisíc lidí a příjmy z turismu představují zhruba třetinu hrubého domácího produktu. Každý rok, říká Nadžíd, bude část těchto peněz odložena stranou na nákup nové země. Otázkou je, zda to na smělé prezidentovy plány bude stačit.

A další, stejně důležitá otázka zní: Kam se Maledivané uchýlí?

Většina Maledivanů jsou muslimové.Nadžíd zatím zvažuje několik cílů. Myslitelné jsou podle něj kvůli podobnému podnebí Indie a Srí Lanka. V úvahu prý přichází i řídce osídlená Austrálie. Jak by se ale tyto země dívaly na příliv 300 tisíc Maledivanů? Lze navíc předpokládat, že až bude stěhování aktuální, počet ostrovanů ještě výrazně vzroste.

Vždyť taková Indie už má sama nyní dost starostí s přelidněním. A Austrálie, ta má přísnou přistěhovaleckou  politiku a vláda teprve letošní červen skončila s praxí automatického umisťování všech žadatelů o azyl v takzvaných Detention Camps.

Ať tak či tak, čas Malediv se nachyluje, alespoň podle prognóz OSN. Dle jejích klimatických expertů je totiž třeba počítat s tím, že hladina světových moří se do roku 2100 zvýší o 25 až 58 centimetrů. Sbohem ráji.

Snová pohoda pro cizince. 20 procent domorodců je ale bez práce.

Foto: AP a Profimedia

Autor: - pp -

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ