Žádné překvapení
Si Ťin-pching povede Čínu dalších pět let, jeho vliv roste

Čínský prezident Si Ťin-pching byl zvolen na další pětileté volební období. Jednomyslně o tom v sobotu rozhodli poslanci na plenárním zasedání parlamentu. Viceprezidentem Číny se stal prezidentův spojenec Wang Čchi-šan, který byl v minulosti hlavní osobností Siova tažení proti korupci.

Prezident Si Ťin-pching v poslední době výrazně posiluje svou moc. Plenární zasedání čínského parlamentu již před týdnem schválilo změnu ústavy, z níž bude vyškrtnuta klauzule omezující výkon funkce prezidenta na deset let. To umožní Si Ťin-pchingovi setrvat ve funkci i po vypršení druhého funkčního období v roce 2023. Ústava dosud omezovala výkon funkce prezidenta a viceprezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.

Poslanci také o minulém víkendu schválili návrh komunistické strany zakotvit do ústavy "myšlenky Si Ťin-pchinga o socialismu čínského typu v nové éře".

Si Ťin-pching se dostal do čela komunistické strany koncem roku 2012 a soustředil od té doby ve svých rukou tolik moci jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 25 let. Prezidentem je od března 2013. Západ a čínská opozice prezidenta kritizují, že jeho působení v čele země je provázeno návratem kultu osobnosti kolem hlavy státu a také posílením represí vůči obráncům demokracie a lidských práv.

V Číně je prezident stále nesmírně populární, mimo jiné díky svému nesmlouvavému boji proti korupci. Proti plánu na jeho možné doživotní vládnutí ale vystoupila řada lidí na internetu, kteří varovali před nástupem diktatury ve stylu KLDR a návratu k éře Mao Ce-tunga.

Vykonavatelem protikorupční kampaně prezidenta byl donedávna Wang Čchi-šan. V loňském roce odešel ze sedmičlenného stálého výboru politbyra komunistické strany, který určuje dění v Číně. Již tehdy se ale spekulovalo o tom, že prezident Si Ťin-pching najde pro jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků nové místo.

Wang si díky své klíčové roli při řešení ožehavých otázek jako korupce a finanční problémy vysloužil přezdívku "hasič". Ze své někdejší funkce vicepremiéra má také zkušenosti s jednáním se Spojenými státy a právě vztahy Číny s USA budou teď zřejmě hlavní náplní jeho práce, píše agentura Reuters s odvoláním na diplomaty a zdroje blízké čínskému vedení. Podle Reuters zvolení Wanga na post viceprezidenta může změnit tuto tradičně ceremoniální pozici.

Proti Wangovi byl pouze jeden poslanec z 2970, kteří odevzdali svůj hlas. Ačkoli se zvolení tohoto vlivného politika do funkce viceprezidenta očekávalo, přesto boří dosavadní zvyklosti. V posledních letech se totiž vládnoucí komunistická strana řídila pravidlem, podle něhož představitelé starší 68 let své funkce opouštěli. Tímto způsobem docházelo v Číně ke klidnému předávání moci. Wang Čchi-šanovi je ale již nyní 69 let a stejně jako prezident Si může nyní vzhledem ke změně ústavy zůstat ve funkci neomezeně dlouho.

Posílení pravomocí a vliv na ekonomiku

Poslanci čínského parlamentu dnes schválili plán rozsáhlých změn ve struktuře centrální vlády. Reforma je součástí snah prezidenta Si Ťin-pchinga posílit kontrolu komunistické strany nad ekonomikou, omezit byrokracii a zefektivnit státní správu. Plán byl na plenárním zasedání čínského parlamentu představen v úterý. Poslanci mají dnes také zvolit prezidenta a viceprezidenta země. Podle očekávání bude prezidentem na další volební období zvolen stávající vůdce Si Ťin-pching.

Změny struktury centrální vlády zahrnují mimo jiné sloučení dozoru nad bankami a pojišťovnami a posílení pravomocí centrální banky. Počet ministerstev a úřadů na úrovni ministerstva se podle agentury DPA snížil z 34 na 26. Zrušen byl například Státní výbor pro zdraví a plánované rodičovství, který po čtyři desítky let dohlížel na dodržování politiky jednoho dítěte. Čína v posledních letech uvolnila tvrdá opatření na kontrolu porodnosti, jejíž součástí byly i nucené potraty a vysoké pokuty, a nyní úřady dovolují všem rodinám mít děti dvě.

Řada ministerstev a úřadů byla sloučena. Mezi nově vzniklými úřady je třeba úřad pro řešení katastrof, pro migraci, pro zahraniční pomoc či pro válečné veterány.

Jde o jednu z největších změn v historii Číny. Poslední reforma podobného rozsahu se odehrála v roce 1998, když tehdejší premiér Ču Žung-ťi zrušil nebo sloučil 15 ministerstev a úřadů, uvedl deník South China Morning Post.