Saddám Husajn prý blufoval o tom, že Irák má zbraně hromadného ničení, protože se bál Íránu. Chtěl tak chránit svou zemi před „fanatickými mulláhy". Vyplývá to z odtajněných dokumentů FBI, jejíž agenti iráckého prezidenta vyslýchali.
Saddám se podle nich obával, že kdyby do země vpustil mezinárodní zbrojní inspektory, odhalil by slabost své země před největším regionálním rivalem, s nímž v 80. letech vedl dlouhou a krvavou válku.
Podle záznamů FBI ujišťoval Saddám po svém zadržení vyšetřovatele, že měl větší obavy z Íránu než z případné odvety, kterou mu hrozily Spojené státy, pokud znovu nevpustí do země inspektory Organizace spojených národů.
Vůči Íránu chtěl vzbuzovat dojem, že Irák se může bránit, poznamenal agent FBI George L. Piro.
"Měl za to, že inspektoři by Íránu přímo ukázali místa, kde by Iráku mohl způsobit největší škody," stojí v dokumentech FBI. Jeho předstírání by se provalilo. Saddám v roce 1980 vyhlásil Íránu válku, která trvala do roku 1988 a obou zemím přinesla vysoké ztráty na životech. Irák během ní použil i chemické zbraně.
Je důležité, co si o něm budou myslet lidé za 500 nebo tisíc let, prohlásil údajně Saddám už při prvním výslechu FBI. „Ale nejdůležitější je, co si myslí bůh."
Blufování ohledně zbraní hromadného ničení se ale někdejšímu iráckému vládci nevyplatilo. Tehdejší americký prezident George Bush proti zemi v roce 2003 zahájil vojenské tažení, jehož oficiálním důvodem byla právě obava, že Saddám takové zbraně vlastní a hodlá je použít.
Američané je ale v zemi po vítězné válce nikdy nenašli. Irácký exprezident agentům USA přiznal, že záměry Bushe podcenil.
„Při Prorokovi, kdybych tyto zbraně měl, nasadil bych je proti Spojeným státům," měl Saddám říci během výslechů FBI. Jeho zbraně hromadného ničení byly ale tehdy už dávno zničeny, řekl muž, na jehož hlavu kdysi USA vypsaly odměnu 25 milionů dolarů.
Američtí vojáci bývalého iráckého prezidenta, který se po pádu svého režimu skrýval, zadrželi v prosinci 2003.
Odtajněné dokumenty FBI obsahují 20 formálních a nejméně pět "neformálních" rozhovorů se Saddámem, které se uskutečnily mezi únorem a červnem následujícího roku.
Saddám v nich mimo jiné sdílel Bushovo nepřátelství vůči íránským duchovním. Odmítl také jakékoliv vazby na teroristickou organizaci al-Kajda, z nichž ho Američané před válkou také obviňovali. Jejího vůdce Usámu bin Ládina označil za "fanatika". Za svého spojence naopak považoval komunistickou Severní Koreu.
Saddám také například uvedl, že nikdy nepoužíval dvojníky, i když se to o něm často říkalo. Vyšetřovatelům rovněž řekl, že od března 1990 použil jen dvakrát telefon a že komunikoval zejména prostřednictvím kurýrů.
Saddám byl popraven v prosinci 2006. Soud jej předtím usvědčil ze zločinů proti lidskosti, kterých se dopustil, když se podílel na masakru šíitů v městečku Dudžail.
Při výsleších FBI se prý Saddám často holedbal a choval se ješitně. Za to, čeho dosáhl, ho lidí budou milovat. Mezi své největší zásluhy řadil sociální pokrok pro irácký lid, zestátnění irácké ropy roku 1972 jakož i podporu arabské strany ve válce s Izraelem roku 1973. Z dokumentů FBI vyplývá, že se nepovažoval za politika, ale revolucionáře.
Foto: Reuters a Profimedia
