Spásu vidí v poezii
Řešení nehledají Američané ani Rusové, míní syrský básník

Syrský básník Adonis, jehož jméno se v posledních letech objevuje mezi největšími favority na získání Nobelovy ceny za literaturu, kritizoval náboženský fanatismus, který podle něj "ničí srdce arabského světa". Spásu vidí v sekularismu a poezie, jíž básník poskytl rozhovor na knižním veletrhu ve švédském Göteborgu.

Šestaosmdesátiletý Adonis (vlastním jménem Alí Ahmad Saíd Asbar) žije v exilu a vyslovuje se kriticky také k roli Západu i Ruska ve válce v jeho vlasti. Konflikt si za uplynulých více než pět let vyžádal už přes 300 tisíc obětí.

"Američané nehledají řešení, jen problémy," řekl Adonis. "Američané nemají jasnou vizi. Nemají ji ani Rusové, které jsou hnáni jen vlastními zájmy. Arabský svět je strategická, bohatá oblast a Arabové jsou jen prostředkem" k dosažení ropného bohatství, dodal básník.

Výzva k reformám

Adonis patří k šíitské sektě alávitů, stejně jako syrský prezident Bašár Asad. V roce 2011 Adonis napsal Asadovi dopis, v němž ho vyzval k demokratickým reformám.
Nyní básník apeluje na oddělení politiky od náboženství a prohlašuje, že důležitou roli přitom mohou sehrát básníci.

"Poezie nemůže podříznout dítěti krk,nemůže zabít člověka nebo zničit muzeum," uvedl Adonis. "Arabská poezie byla vždy nenáboženská. V naší historii nejsou žádní velcí básníci, kteří by byli také zanícenými věřícími, jako byl například (Paul) Claudel ve Francii," upozornil Adonis.

"Budoucnost leží v sekularismu. Vždy jsem říkal, že nelze uskutečnit sekulární revoluci s lidmi, kteří vyjdou z mešity a zamíří na demonstraci. Revoluce je jedna věc a mešity druhá," zdůraznil.

Adonis, který je rovněž uznávaným kritikem, malířem a esejistou, se v roce 1985 přestěhoval do Paříže a je držitelem francouzského Řádu umění a literatury. V roce 2011, kdy vypukly revoluce takzvaného arabského jara, byl největším favoritem sázkové kanceláře Ladbrokes na získání Nobelovy ceny za literaturu. Mezi spisovateli s velkou nadějí na vítězství se objevoval i v dalších letech.

Adonis pochází z rodiny zemědělců žijící v chudé vesnici na západě Sýrie a v dětství nechodil do školy. "Do 13 let jsem neviděl auto, elektřinu ani telefon. Pořád se ptám sám sebe, jak jsem se změnil v toho člověka. Připadá mi to téměř jako zázrak," řekl už v jednom z dřívějších rozhovorů.