Rusko dnes dokončilo dodávku jaderného paliva pro první, dosud rozestavěnou íránskou jadernou elektrárnu. Do Búšehru v noci dorazila osmá zásilka ruského paliva pro tamní reaktor, oznámila íránská agentura IRNA. Původně se závěrečná dodávka očekávala příští měsíc.
"S příjezdem poslední zásilky Rusko celkem dodalo 82 tun uranu obohaceného o 1,6 až 3,6 procenta," citovala agentura z prohlášení Organizace pro výrobu a rozvoj jaderné energie.
První zásilka do Búšehru dorazila loni 17. prosince a Moskva tenkrát prohlásila, že Írán už nemá zapotřebí rozvíjet vlastní program obohacování uranu. Írán si ale toto právo coby signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní rozhodně hájí a odmítá se podřídit mezinárodnímu tlaku, aby s obohacováním uranu přestal.
Prý jej potřebuje pro reaktor na lehkou vodu o výkonu 300 megawattů, který staví u města Darchojen na jihozápadě země. Popírá také obvinění, že mu jde o využití této technologie také ve vojenství.
Elektrárna v Búšehru má podle íránského ministra zahraničí Manúčehra Mottakího pracovat na polovinu své kapacity už v letos v létě. Ruští odborníci, kteří se na stavbě podílejí, ale tvrdí, že provoz tisícimegawattového reaktoru nezačne dříve než koncem roku.
"Příprava na spuštění bude muset být komplexní, bezpečnost bude hlavní prioritou," řekla Irina Jesipovová, mluvčí ruské společnosti Atomstrojexport, která íránskou elektrárnu staví. Výstavu zdržely mimo jiné spory mezi oběma zeměmi o splácení díla.
Vyhořelé palivo vrátíme, bomby dělat nebudeme. Slibujeme
Spojené státy se nejprve stavěly proti dodávce ruského paliva pro Írán, avšak svůj postoj změkčily poté, co Teherán souhlasil s vracením vyhořelého paliva, aby bylo zaručeno, že z něj nezíská plutonium pro jadernou bombu.
Spojené státy a další západní země podezírají Teherán, že civilním programem maskuje vývoj jaderné zbraně. Írán to popírá, odmítá ale skoncovat s vlastním programem obohacování uranu, který budí podezření Západu.
Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo se minulý týden shodlo na znění příští rezoluce, která by měla už potřetí na Írán uvalit sankce za obohacování uranu. V pátek se o ní mělo jednat na půdě celé rady, ale schůzka byla odložena.
Nové sankce mají zpřísnit podmínky pro vycestování Íráncům zapojeným do jaderného a raketového programu a zakázat obchodování s technologiemi využitelnými pro civilní i pro jaderný program. Nařídí zemím prohlížet náklady zboží směřujícího do Íránu i z něj a rozšíří seznam účastníků íránského jaderného programu, jimiž budou zmražena konta. Rezoluce také doporučí všem zemím opatrnost při obchodním a bankovním styku s Íránem.
Najde OSN „tajná pracoviště"?
Rada bezpečnosti OSN bude hlasovat o rezoluci proti Íránu, i když americké rozvědky loni zveřejnily zprávu, podle níž Írán od vojenského jaderného programu upustil v roce 2003. Podle amerického prezidenta George Bushe ovšem Írán nepřestal být celosvětovou hrozbou.
Zprávu o ukončení nukleárního vojenského programu zpochybňuje také Izrael. Jeho ministr obrany Ehud Barak řekl americkému listu The Washington Post, že íránský vojenský nukleární program je v poměrně pokročilém stadiu. "Možná už pracují na hlavicích raket typu země-země," prohlásil.
Írán oficiálně obohacuje uran v provozu v Natanzu, ale Barak řekl, že existují i další, tajná pracoviště. Barak nesouhlasí se zprávou amerických rozvědek. "Je zřejmé, že Íránci chtějí získat jadernou zbrojní kapacitu. Je možné, že v roce 2003 pod vlivem vystupňovaného amerického militarismu program zpomalili," poznamenal.
Foto: archiv
