Téměř dva tisíce kilometrů se jako ocelový had táhne ropovod z ázerbájdžánského Baku do Tureckého Çeyhanu. Denně chrlí na středomořské straně téměř milion barelů ropy. Veledůležitá spojnice ropných polí na východě s konzumenty na západě má své neméně významné místní ochránce.
Šest dní v týdnu objíždí Seyjur Alizadech na své ořechově hnědé klisně ázerbájdžánskou krajinu. Jen pár decimetrů pod kopyty koně je zakopaná tepna, kterou proudí stále vzácnější černá tekutina z ázerského ropného pole Azeri-Širag-Gunešli.
Alizadech je jen jedním z mnoha tamních vesničanů, kteří se na hlídání 443 kilometrů dlouhé trasy podílejí. „Cítím se jako velmi důležitá součást ochrany ropovodu," říká podle serveru csmonitor.com. Projekt najímání místních obyvatel za 100 milionů dolarů (1,6 miliardy Kč) je však jen jeden z výsledků tlaku na takzvanou „společenskou zodpovědnost firem" (corporate social responsibility).
Společenský rozvrat, úplatky, krveprolití... To všechno dávají humanitární, ekologické a další organizace za vinu výstavbě ropovodů. V tomto směru jsou společnosti British Petroleum (BP) a další energetické firmy jsou na celém světě pod pečlivým dohledem.
Ropní giganti se proto rozhodli vylepšit si obrázek v očích veřejnosti a přišli s novou rovnicí. Stamiliony dolarů podpory pro oblasti kolem energovodů a „starost" o tamní obyvatele minimalizují možné spory a hlavně zabezpečí firemní investice.
Giganti pod drobnohledem
„Jsou v hledáčku (veřejného mínění) a to je nutí, aby dělali něco pro dobro společenství, se kterými pracují. S revolucí internetové komunikace o nich můžete snadno něco publikovat z jakéhokoli kouta světa, pokud se nebudou chovat slušně," říká norský sociolog Lars Gulbrandsen, jenž se zabývá společenskou zodpovědností firem.
Shell se v Nigérii honosí svým programem studentských stipendií a osvětovou kampaní proti AIDS. ExxonMobil vyzdvihuje vlastní odborná školení pro indonéské ženy, drogovou prevenci v Chile a program prenatální zdravotní péče v Kazachstánu. Chevron zase zdůrazňuje, že zajišťuje potravinovou pomoc a zemědělský rozvoj v Angole a provozuje výuková centra ve Venezuele a Jihoafrické Republice.
British Petroleum uvádí, že její 1768 kilometrů dlouhý ropovod Baku-Tbilisi-Çeyhan, druhý nejdelší na světě, má ze všech firemních projektů největší dopad na okolní obyvatele. Ke konci roku 2008 prý utratí v Ázerbájdžánu, Gruzii a Turecku téměř 
100 milionů dolarů za čističky vody, lékařská zařízení, základní školy, parky a silnice ve 450 komunitách označených jako „přímo ovlivněné" ropovodem.
Spolupracují všichni
Na druhou stranu je to jen kapka v barelu zisku. BP sice odmítá zveřejnit svůj podíl z koláče kaspické ropy, ale podíl ázerbájdžánské vlády činil za loňský rok 4,7 miliardy dolarů (75,2 miliardy Kč). Vládní společnost SOCAR má na projektu čtvrtinový podíl, zatímco BP vlastní 30,1 procenta.
Pro 125 ázerbájdžánských komunit, často opomíjených vlastní vládou, je to ale to nejlepší, co kdy viděly. Obyvatelům pomáhají i nevládní organizace.
„Nemyslím si, že jsem kdy spolupracovala tak úzce se soukromým sektorem," cituje server csmonitor.com oblastní ředitelku Mezinárodního výboru pro záchranu (International Rescue Committee) Pamela Flowersová, která pracuje s BP na projektech zaměřených na pomoc tamním lidem. „Vkládají do toho hodně úsilí."
Oproti situaci v polovině devadesátých let minulého století je to značný posun. Příkladem budiž společnost Shell. Před deseti lety čelila obviněním z podpory vojenských útoků na kmeny v deltě řeky Niger, což samozřejmě firemní činitelé popírali. Dnes hodlá energetický gigant investovat v oblasti více než 60 milionů dolarů. Šlo by o největší soukromý samostatný projekt v Africe, tvrdí server csmonitor.com.
V zaprášené ázerbájdžánské vesnici Duzdag stojí dvě školy. Stará s jednou místností, prosakující střechou a rozbitými okny. Naproti ní září novotou budova s pěti třídami, kterou postavila BP a partneři.
Na oplátku tamní obyvatelé investují do BP. „Je vidět, že pro nás BP něco dělá a tak jim chceme vyjít vstříc," vysvětluje farmář Rauf. Na spolupráci tak vydělávají obě strany. A o spokojenost jde především.
Foto: Profimedia, bakuceyhan.org.uk
