Bombardování íránských jaderných provozů bude smysluplné pouze za podmínky, že se tím podaří pozdržet íránský jaderný program o několik let. V obsáhlé zprávě washingtonského Střediska pro mezinárodní a strategická studia věnované smysluplnosti příprav útoku na Írán k tomu došli autoři Abdullah Toukan a Anthony Cordesman.
O jejich studii informoval těsně před dnešním jednáním premiéra Benjamina Netanjahua s americkým prezidentem Barackem Obamou izraelský deník Haarec.
Řešení kontroverzního íránského jaderného programu bude jedním z témat této schůzky.
Vzhledem k tomu, že tajné služby nemají o Íránu dostatek informací, je pravděpodobnost, že by se případným izraelským útokem na Írán podařilo Íránce zbrzdit, malá, tvrdí autoři zprávy. Domnívají se, že je útok možný, ale že existuje značné riziko toho, že se cíl nepodaří splnit. Izraelská letadla prý mohou zničit známé jaderné provozy v Natanzu, Isfahánu a Aráku, ale je možné, že Íránci pracují i na utajovaných místech, a tam budou v programu moci pokračovat nerušeně i potom.
Kdy bude mít Írán jadernou zbraň?
Rozvědky nemají jasno ani v tom, jak daleko je Írán od atomové bomby. Zatímco izraelští agenti tvrdí, že se jedná o období mezi lety 2009 až 2012, jejich američtí kolegové jsou toho názoru, že jaderně vyzbrojený Írán nebude realitou dřív než v roce 2013.
Studie o 114 stránkách dále rozebírá trasy připadající pro nálet v úvahu, a dospívá k závěru, že by se Izraelci rozhodli asi pro tu severní, tedy přes Sýrii, Turecko a iráckou hranici. Jižnější a kratší možnosti prý Izrael zavrhne kvůli tomu, aby do záležitosti nevtáhl spojenecké Jordánsko.
Akce by se muselo zúčastnit nejmíň 90 letadel, tedy všech 25 izraelských F-15 s laserem naváděnými pumami a 65 víceúčelových stíhaček F-16. Do vzduchu by muselo také všech devět tankovacích strojů.
Plán útoku by bylo nutné přehodnotit, jestliže se potvrdí, že Rusko Íránu nedávno prodalo mobilní protiletadlový raketový sytém SA-12, který se vyznačuje vysokou účinností a zlikviduje až 30 procent útočícího letectva. Znamenalo by to počítat s tím, že 20 až 25 izraelských letadel bude sestřeleno.
Zpráva rozebírá také důsledky útoku na právě dobudovaný jaderný reaktor v Búšehru a ekologickou katastrofu, již by to znamenalo nejen pro Íránce v okolí, ale také pro lidi v Bahrajnu, Kataru a Spojených arabských emirátech.
Íránská odveta jménem Šaháb
Podle analytiků je víc než pravděpodobné, že Írán by na útok zareagoval zrychlením jaderného programu, odstoupením od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a pravděpodobně by se rozhodl i pro bezprostřední odvetnou akci v podobě útoku balistickými raketami Šaháb. Íránci jimi jsou schopni zasáhnout Izrael a je možné, že by použili i chemické nálože.
Ze studie se dá vyvodit, že šance na úspěch izraelského útoku na íránské jaderné provozy není velká. Nelze zaručit, že se podaří zničit všechna tato pracoviště a zdržet íránský jaderný program. Je ale také jisté, že nepodaří-li se Obamovi Írán zadržet diplomaticky a nerozhodne-li se Obama pro americký útok, budou mít Íránci jadernou zbraň poměrně brzo.
A na to by se podle autorů měli politici v Jeruzalému začít připravovat jako na fakt. Je chybou zveličovat íránské nebezpečí. Teherán je zajisté krutý nepřítel, podporuje teroristické skupiny působící v blízkosti Izraele, ale od toho je k nebezpečí přímého jaderného útoku na Izrael ještě daleko. I kdyby měl atomovou zbraň, izraelská odstrašující schopnost je dostatečná na to, aby se íránské vedení k použití této zbraně nerozhodlo.
Foto: Profimedia, IRIB, Filip Snášel
