Několik set lidí, které vybrala teroristická síť al-Kajda pro boj v Sýrii, čeká na nasazení v sousedním Turecku. Britský list The Daily Telegraph napsal, že se tito lidé tajně přepravují přes hranici a v Sýrii se připojují ke skupinám radikálů, které bojují proti syrské vládě. Stálý příliv těchto dobrovolníků dle listu zatlačuje sekulární opozici do pozadí.
Mezi branci jsou kromě jiného také občané západních zemí. Turecko je od začátku syrského konfliktu proti Damašku a podporuje tamní opozici. Dosud se uvádělo, že Ankara stojí za sekulární částí syrské opozice, Syrskou svobodnou armádou.
Britský list však uvedl, že to, že je irácká odnož Al-Káidy schopná používat turecké území k přípravě svých budoucích bojovníků, svědčí o tom, že Turecko nemá pohyb radikálů pod kontrolou nebo nad ním přivírá oči.
Jedním z těch, kdo organizuje přísun zahraničních bojovníků, je jordánský dobrovolník abú Abdarrahmán. "Denně sem přicházejí lidé nejrůznějších národností," řekl. Každý uchazeč projde přísným výběrem. Musí prý dokázat, že je muslim, a prověřuje se, zda není špion.
Berou se lidé, kteří mají doporučení někoho, kdo už členem sítě je. Irácká odnož al-Kajdy k přípravě branců používá najaté byty v lokalitách u hranice se Sýrií.
Někteří v nich čekají před nasazením i několik týdnů. Domy jsou využívány také k odpočinku těch, kteří si přijdou oddechnout ze Sýrie.
Analytici, na něž se list odvolává, odhadují, že v Sýrii nyní bojuje 10 tisíc islámských radikálů. Někteří mají za sebou boje v Iráku, někteří se k džihádu - svaté válce - připojují poprvé. Mezi čekajícími dobrovolníky je i Australan Abu Abdullah. Do Sýrie ho prý přivádí nesoulad západního životního stylu s islámem a také krutosti páchané syrskou vládou.
Turecko zásadně popírá podíl na narůstajícím vlivu radikálů v syrském konfliktu. Podle jeho nejmenovaného představitele nese vinu mezinárodní společenství, protože není schopné válku ukončit. "Nikdy jsme v této věci neustupovali. Netrpíme na svém území teroristy ani extremisty. Pokud se sem dostali, pak bez našeho vědomí," citoval tento zdroj britský list.
Obava z radikalizace je zřejmě i za zprávou Amnesty International (AI), která tvrdí, že Jordánsko odmítlo pustit přes hranici několik set lidí, kteří měli být přijati jako syrští uprchlíci. Šlo prý hlavně o Iráčany a Palestince, kteří žili v Sýrii, ale neměli u sebe dokumenty a byli to většinou muži bez rodin.
Jordánská vláda trvá na tom, že hranice jsou pro uprchlíky stále otevřené. AI však také tvrdí, že loni bylo několik desítek lidí, které už Jordánsko jako uprchlíky přijalo, deportováno zpět.
Ochránci lidských práv žádají o větší mezinárodní podporu pro země, které přijímají syrské uprchlíky. V cizině je jich na 2,5 milionu. OSN pro ně žádá 4,4 miliardy dolarů (85 miliard korun), zatím má polovinu.
