Skrytá poselství
Učebnice v islámských zemích zneužívá propaganda

Učebnice v islámských zemích jsou nezřídka zneužívány k šíření náboženské, politické či antisemitské propagandy. Některé z nich navíc financují západní země. Ve své knize Děti koránu (Kinder des Koran), kterou představil v Berlíně, to tvrdí německý novinář Constantin Schreiber.

Devětatřicetiletý moderátor zpravodajství veřejnoprávní televize ARD zkoumání podrobil přes sto učebnic z Turecka, Egypta, Palestiny, Íránu a Afghánistánu. "Často v nich nejde tolik o zprostředkování vzdělání jako o zprostředkování více či méně skrytých poselství," říká Schreiber, podle něhož se mohou týkat takových témat, jako je vztah k jiným náboženstvím, postavení žen nebo oprávněnosti vlády v dané zemi.

Náboženská propaganda byla podle Schreibera nejsilnější v afghánských a íránských učebnicích. V jedné z těch afghánských například stojí, že "nevěřící, křesťané a židé se budou smažit v pekle... a že si to zaslouží". Židé se mimo jiné podle knihy z touhy po pomstě snaží lidi odvést od toho, co je správné.

V Íránu je navíc silná i protizápadní a protiamerická propaganda. V jedné z učebnic se tam objevuje upravená ikonická fotografie amerických vojáků vztyčujících za druhé světové války americkou vlajku na japonském ostrově Iwodžima. Místo trosek, které jsou na originální fotografii, jsou na té upravené pod nohama amerických vojáků zabití muslimové.

Problematická je podle Schreibera také turecká učebnice, která tuto zemi prezentuje jako vzor demokracie, vyhýbá se srovnání s dalšími státy a zcela pomíjí masivní porušování lidských práv, k němuž zde dochází. Jedna egyptská učebnice zase jako "dovedení na správnou cestu k uskutečnění demokracie" oslavuje zvolení autokratického prezidenta Abdala Fattáha Sísího.

Němečtí odborníci, které Schreiber ve své knize cituje, podobné učebnice kritizují především za to, že děti vůbec nevedou ke kritickému myšlení, ale pouze jim bez širšího kontextu předkládají často velmi zkreslené nebo zcela nepravdivé informace jako fakta, o nichž není třeba diskutovat.

Schreiber za velmi problematické považuje také to, že některé afghánské učebnice, včetně těch s jasně antisemitskými výroky, jsou financovány penězi, které zemi poskytují západní státy. "Na to nesmíme dávat peníze," je přesvědčen novinář, podle něhož musí Německo i další země přísněji kontrolovat, jak jsou takové finance využívány.