Washington věděl, ale mlčel o masových protikomunistických čistkách, při kterých indonéská armáda v polovině 60. letech zabila nejméně půl milionu lidí. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na odtajněné dokumenty amerických zastoupení v Indonésii. V této zemi byl masakr předmětem tabu takřka 50 let a dodnes se považuje za citlivé téma.
Během jednoho z nejhorších masakrů 20. století bylo mezi lety 1965 a 1966 zabito nejméně 500 tisíc lidí - různé prameny udávají až šestkrát vyšší počet - podezřelých z toho, že jsou komunisté nebo s nimi sympatizují. Washington o čistkách věděl a mlčel. Vyplývá to z celkem 39 dokumentů z americké ambasády v Jakartě, které byly odtajněny v úterý.
Masakr začal, když generál Suharto potlačil protistátní puč, který vláda připsala komunistům. Suharto se posléze chopil moci a na souostroví v jihovýchodní Asii vládl železnou rukou 32 let. Byl svržen během asijské finanční krize v roce 1998.
Zaměstnanci americké vlády v dokumentech popisují "masakry" a "bezhlavé zabíjení", o tažení indonéské armády proti komunistům a levicovým skupinám byli zjevně důvěrně informováni, uvedla BBC. "Oběti vždy dopraví do neobydlených končin, kde je zabijí. Těla spíše pohřbívají, neházejí je do řeky," stojí v telegramu z americké ambasády v provincii Východní Jáva z prosince 1965.
O měsíc později informuje telegram z konzulátu na Sumatře, že kazatelé muslimské organizace Muhammadiyah lidem říkají, že zabíjení "předpokládaných komunistů" je jejich náboženskou povinností. "Prolévání jejich krve je jako porážet slepice," informovalo zastoupení o povolení zabíjet, jež jedna z největších indonéských muslimských organizací šířila mezi svými příslušníky.
Čistkami se inspiroval také oscarový dokument Způsob zabíjení Joshuy Oppenheimera o jedincích, kteří se masového vraždění v letech 1965 a 1966 aktivně účastnili. V Indonésii měl být film uveden pod příznačným názvem Řezník, ale nakonec byl zakázán.
"Vojáci mi řekli, že mě propustí pod jedinou podmínkou: když budu likvidovat těla. Musel jsem je v noci házet do řeky, minimálně dvě každou noc. V sobotu jich bývalo 20 až 25. A to jsem dělal dva roky," řekl BBC jeden z pamětníků.
