Přetlak diplomů
Už nestudujte, přesvědčuje vláda mladé lidi v Singapuru

Vzdělání je důležité, to vědí snad všichni. Také rodiče v Singapuru, země má nejvyšší podíl univerzitně vzdělaných lidí na světě. Pro tamní vládu to ale začíná být problém a snaží se aktuálně držet mladé dále od vysokých škol.

Šest z deseti mladých Singapuřanů nastoupí na univerzitu a také studium úspěšně dokončí. Nikde na světě neví více absolventů než v tomto malém východoasijském státě.

"Bez diplomu nemáte v Singapuru šanci," říká Carmen Koková ekonomické zpravodajské agentuře Bloomberg. Svou dceru poslala na univerzitu do Jižní Koreje. Nesmí udělat stejnou chybu jako její matka, která se protlouká životem bez diplomu.

Matky jako Koková dělají singapurskému premiérovi Lee Hsien Loongovi těžkou hlavu. Musí totiž vládnout zemi, která má mnoho akademiků, ale málo pracujících rukama. Přitom páteří singapurského hospodářství jsou loděnice, továrny a hotely.

Tam jsou potřeba dělnické profese, žádní humanisté či lékaři.

Lee proto odstartoval kampaň, při níž se sám neváhá postavit před posluchači k mikrofonu a agitovat. Chce přesvědčit mladé lidi, aby nechodili na univerzitu. Představuje jim také jiné alternativy včetně té, která pochází z Německa.

Earn and Learn. Tak se nazývá program, který má žáky posílat na technické školy a vedle toho do podniků, což je kopie duálního systému učilišť. Aby vzbudil u svých mladých občanů chuť na horší vzdělání, rád jim předvádí dva pracovníky společnosti Keppel Corp, největšího stavitele ropných plošin na světě.

Oba to bez studia dotáhli na vedoucí pozice. Jeho motto: "Kdo tvrdě pracuje, může v Singapuru doufat ve skvělou budoucnost."

Se svou strategií není Singapur v Asii osamocen. Před několika lety se i Jižní Korea pokusila snížit podíl svých občanů s univerzitním vzdělání tím, že v zemi zavírala školy. Také Jihokorejci jsou na celosvětovém žebříčku počtu lidí s univerzitním diplomem hodně vepředu.

Singapur zatím vyrovnává nedostatek vlastních odborných pracovních sil přistěhovalectvím, ale imigrace stále klesá, do malého tygřího státu míří stále méně dělníků z okolních zemí.

Zošklivit mladým Singapuřanům univerzity bude ale velmi obtížné. Jedna renomovaná studie z loňského září jasně ukazuje, že vystudovaný elektroinženýr má v Singapuru nástupní plat v přepočtu 57 tisíc korun, zatímco absolvent technické školy s výučním listem jen 32 tisíc korun, což je jen o málo více než polovina.

K tomu je nutné přičíst, že singapurský vzdělávací systém patří k nejlepším na světě. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vede ve své studii z roku 2014 singapurské žáky jako nejlepší v řešení problémů. Za to musejí rodiče v Singapuru něco zaplatit.

Jen v loňském školním roce vydali oficiálně na doučování svých ratolestí v přepočtu asi 20 miliard korun. Ve vládě tam není ministra bez univerzitního vzdělání. Úřady lákají nové síly na možnost studia v cizině.

Singapurské univerzity přitom nejsou nikterak levné. Takový rok studia umění a sociálních věd na Národní univerzitě stojí kolem 145 tisíc korun. Zhruba 40 procent Singapuřanů proto vystudovalo levněji v zahraničí.

Nyní má nalákat žáky do učilišť také finanční dárek. Kdo se rozhodne vydat touto cestou, dostane od státu jednorázově 90 tisíc korun.