Japonská vláda dnes schválila přelomovou změnu v bezpečnostní politice země. Umožní nasazovat armádu i v zahraničí, což dosud nebylo možné. Rozhodnutí uvítají Spojené státy, které jsou dlouholetým spojencem Tokia, proti je naopak Čína, výhrady vznesla i Jižní Korea. Poválečná ústava Japonsku zakazuje používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany.
Vláda premiéra Šinzóa Abeho ale nyní tento ústavní článek interpretuje jako právo na kolektivní sebeobranu". Umožní to vládě nasadit vojsko i k obraně napadených spojenců. Rozhodnutí dnes schválil parlament i vláda. Podle průzkumů tento krok ale podporuje pouze třetina Japonců.
Nejde ale o změnu ústavy z roku 1946. Vláda však získává právo na základě nové interpretace ústavního článku rozšířit působnost armády.
"Je neporozuměním tvrdit, že se Japonsko zapojí do války, aby pomohlo bránit jinou zemi. To nepřipadá v úvahu. Jde o opatření určené k obraně našeho národa. Nepoužijeme své jednotky k obraně zahraničních sil," sdělil Abe na tiskové konferenci.
Výklad pojmu kolektivní sebeobrany zahrnuje možnost nasadit vojáky k pomoci spojencům, pokud budou napadeni společným nepřítelem. Podmínkou podle výkladu bude i hrozící nebezpečí Japonsku a ohrožení práva na život a svobodu jeho občanů.
Příkladem kolektivní sebeobrany může být sestřelení severokorejské rakety mířící na USA nebo zapojení Japonska do likvidace min v klíčových námořních trasách v době konfliktu.
Čína, s níž má Japonsko dlouhodobý teritoriální spor, Japonsko obvinila, že obnovuje politiku zbrojení. Ministerstvo zahraničí Jižní Koreje oznámilo, že Soul neuzná japonský princip kolektivní sebeobrany, pokud bude ohrožena bezpečnost Korejského poloostrova a Tokio si nevyžádá souhlas jihokorejské vlády.
Soul také vyzval Tokio, aby usilovalo o regionální mír a stabilitu.
Japonská armáda nebyla od 2. světové války nasazena do bojů. Japonci působí v zahraničí pouze v rámci mírových sil OSN.
