Jazyk, jímž hovořil biblický Ježíš, je na pokraji zániku. Posledních 18 tisíc jeho uživatelů, kteří žijí v severní Sýrii, teď bojuje za to, aby jazyk starý tisíce let neupadl v zapomnění. Staří i mladí, křesťané i muslimové, prostě obyvatelé vesnice Maalula, asi 50 kilometrů severně od syrské metropole Damašku, jsou hrdí na to, že patří k té hrstce lidí, kteří se umějí dorozumět jazykem Kristovým.
A nejsou ochotni dovolit, aby aramejština zanikla.
"Ibla Jatita" je pozdrav odpovídající zhruba českému ahoj. Stejně jako se takhle zdravil Ježíš se svými apoštoly, používají tento pozdrav i zdejší lidé v úzkých uličkách mezi domky z vepřovic - vesnička sevřená mezi dvěma horami vypadá, jako kdyby se tu čas zastavil.
"Aramejština je poklad, a jestli tady o něj přijdeme, zmizí ze světa," upozorňuje Georget Džalabíová, která pracuje v knihkupectví bývalého kláštera svatých Sergia a Bakcha v Maalule.
Katolický kostel tohoto kláštera je jedním z mála míst na planetě, kde lze slyšet Otčenáš v aramejštině. Je to ale také jediný moment v liturgii, neboť zbytek se slouží v arabštině. Rovněž bible, které používají věřící, jsou v arabštině.
Přesto jsou ale obyvatelé Maaluly spokojení, že už u nich existuje vládní škola, která poskytuje kurzy aramejštiny. Znamená to, že děti i dospělí mají možnost tento jazyk studovat v akademické instituci.
Provoz školy byl zahájen loni v létě, přičemž jde jen o začátek dlouhé cesty k ochraně jazyka, ujišťuje Anton Taglub, prodavač křížů a obrázků v prodejně, která je také součástí kláštera.
Ale v tomhle i v jiných krámcích sousedního kláštera svaté Tekly, rovněž sevřeného horami, však nelze najít v aramejštině nic jiného než pásek s velkopátečními zpěvy. Ačkoliv existují učebnice základů aramejštiny pro samouky - ve španělštině, němčině, angličtině i francouzštině.
Jazyk, který přežil tři tisíce let díky izolovanosti vesnic, je nyní v nebezpečí vinou globalizace. "Vzhledem k pokračujícímu používání internetu a televize začínají mladí lidé v aramejštině zapomínat některá slova," říká Mary Riádová, průvodkyně po klášteře svatých Sergia a Bakcha.
Bývalý místní starosta Ázir Barkíl k tomu připojuje, že nové generace, jež chtějí mít přístup k pokročilé technologii a vybudovat si dobrou kariéru, začaly v posledních letech z Maaluly odcházet, aby si našly modernější život v Damašku.
"Stále ale trváme na tom, že i když naše děti z Maaluly odcházejí, nesmějí aramejštinu zapomínat," prohlašuje Barkíl, zatímco stříhá rostliny na zahrádce svého malého domku. A Barkílovy děti se skutečně během letních prázdnin zapíší do nové školy, aby si aramejštinu zlepšily.
Léto patří v Maalule, která leží v nadmořské výšce 1550 metrů, k těm nejpříjemnějším obdobím. Každoročně sem zavítá nejméně 12 tisíc turistů, ať už Syřanů nebo cizinců.
Je překvapivé, že aramejština má mnoho příznivců i mezi zdejší muslimskou menšinou, která je pyšná na to, že mluví jazykem Ježíšovým. Ovšem pro vyznavače islámu byl Ježíš prorokem.
"Od dětství jsme se učili mluvit aramejsky od našich rodičů. Je to jazyk našeho lidu," zdůrazňuje Mahmúd Alí, který v aramejštině mluví se svou sousedkou - muslimkou zahalenou do závoje.
Obklopují je děti, rovněž hrdé na to, že tento starověký jazyk ovládají. "Jsem rád, že jsem muslim, který hovoří jazykem Kristovým," vyznává se Alí. V Maalule tvoří muslimové jen čtvrtinu populace. V obou sousedních muslimských vesnicích Jabadín a Sardža aramejštinu dokonale ovládají všichni, prohlašuje Barkíl.
V těchto třech obcích žije 18 tisíc aramejsky hovořících Syřanů - jsou téměř jediní na světě, kteří Ježíšův jazyk ovládají. Kromě nich už to je fakticky jen hrstka lidí v Izraeli a Íránu.
Foto: archiv, Profimedia
