Vtíravý pach smrti v Mingoře, správním středisku pákistánského údolí Svát, vychází z těl opuštěných a pouličních psů, kteří zdechli hlady. "Není tam co jíst, není voda, elektřina, plyn, telefonní spojení, nefunguje nemocnice," říká Nisár Chán z Mingory, který odtud odjel i s rodinou v neděli, kdy armáda zrušila zákaz vycházení a oznámila, že má město pod plnou kontrolou.
Podle Chána se v Mingoře teď nebojuje. Většina bojovníků hnutí Taliban uprchla před více než týdnem, když sem poprvé dorazili vojáci, kteří se pustili do pouličních přestřelek s těmi, kdo utéct nechtěli.
ČTĚTE TAKÉ: Pákistánská armáda: Dobyli jsme středisko údolí Svát
Sebevražedný útok otřásl pákistánským Láhaurem
Dnes se do Mingory měli podívat novináři, ale armáda plánovanou návštěvu zrušila. Město zůstává z větší části uzavřené pro lidi, kteří by ho chtěli navštívit. "Pouštíme do města jen humanitární pomoc," říká pákistánský bezpečnostní činitel na kontrolním stanovišti v Dargai, městečku ležícím asi 55 kilometrů od Mingory.
Boj pokračuje v Buníru
Vojenská ofenziva byla rozšířena do údolí Svát na začátku května. Do akce armádu vyburcovala snaha Talibanu rozšířit území pod svým vlivem a kontrolou, která přívržence tohoto radikálního islámského hnutí zavedla do údolí Bunír ležícího jen sto kilometrů od hlavního města Islámábádu.
Boje stále pokračují na různých místech tohoto údolí druhdy známého svou vysokohorskou krásou. Oficiální vojenské zdroje dnes oznámily, že za posledních 24 hodin bylo zabito osmnáct ozbrojenců a dva vojáci.
Armáda vyslala do akce patnáct tisíc vojáků podporovaných dělostřelectvem a letectvem. Proti nim se původně postavilo pět tisíc bojovníků Talibanu, ale tento počet se rychle smrsknul na dva tisíce nejodhodlanějších. Nezávislé informace o počtu zabitých nejsou k dispozici. Armáda uvádí, že od začátku bojů zabila nejméně 1230 ozbrojenců a přišla o více než devadesát vojáků.
Padesát tisíc hladovějících
Většina z tří set tisíc obyvatel Mingory uprchla poté, co je armáda vyzvala k odchodu s varováním, že zahajuje vojenskou operaci.
Asi padesát tisíc lidí včetně Chána, jeho manželky a dětí zůstalo a trpělo nouzí v obleženém městě. "Malé obchody prodávaly jen luštěniny, ale pak jim došly zásoby," říká Chán a chová na klíně šestiměsíční dítě. "Pouliční psi i domácí mazlíčci umírali hlady. Jejich těla se válela po ulicích a zápach byl všude."
Oficiální činitelé odhadují, že před boji ve Svátu a okolních oblastech uprchlo 2,4 milionu lidí, což přimělo OSN k varování před humanitární krizí. Až 90 procent z nich podle Chána našlo přístřeší u příbuzných či známých a zbylí se natěsnali do táborů vytvořených v městech, jako je Mardán a Svabí.
Humanitární pracovníci uvádějí, že mnoho civilistů bylo při bojích zraněno, další zahynuli při snaze dostat se do bezpečí. "Spousta lidí je zraněných, ale v mnoha oblastech včetně Mingory nejsou k dispozici lékařské služby," říká Fazil Tezara, šéf odbočky Lékaři bez hranic (MSF) v Pákistánu.
"Zranění se snaží dostat do nejbližší nemocnice v Timergaře, ale to znamená sedmidenní pochod přes hory. Lidé umírají cestou a zůstávají tam ležet," dodává Tezara. Timergara je hlavní město v oblasti Dolní Dir, která leží západně od údolí Svát.
Foto: ČTK/AP, Reuters
