Volby v Íránu: hrdina chudých versus islámský Robin Hood

Opozice v Íránu chce bezpodmínečně zabránit znovuzvolení Mahmúda Ahmadínežáda v prezidentských volbách 12. června, dosud ale nevěděla jak. Za jediného nositele nadějí byl považován bývalý prezident Mohammad Chátamí, který měl masy - stejně jako už v roce 1997 a 2005 - přitáhnout k urnám, aby požadovaly více svobody a demokracie.

Umírněný duchovní Chátamí platil i za ideálního jednacího partnera pro amerického prezidenta Baracka Obamu, s nímž měl nalézt pokojné řešení jaderného sporu.

ČTĚTE TAKÉ: Reformátor Chatámí se proti Ahmadínežádovi nepostaví

Realita v Íránu však strategii opozice rázem změnila. Tématy, která lidi skutečně vzrušují, nejsou Obama ani jaderný spor, nýbrž hospodářství a inflace. "Lidem v Íránu je jedno, jestli začne dialog s Obamou a jestli bude jaderný program zastaven, nebo ne. Starosti jim dělá spíš to, jak zaplatí nájemné a z čeho uživí své rodiny," říká jistý pozorovatel v Teheránu.

Proto také bylo uvnitř opozice rozhodnuto, že se Ahmadínežádovým vyzývatelem v červnu nemá stát Chátamí, nýbrž bývalý předseda vlády Mír Hosejn Músáví. Poukazováním na mezinárodní izolaci, do níž Ahmadínežád dostal zemi svou nekompromisní jadernou politikou a nenávistnými tirádami proti úhlavnímu nepříteli Izraeli, by sice opozice jistě zabodovala, vítězství ve volbách by jí to ale nepřineslo. "Tentokrát by se mělo kandidovat jen pro vítězství ve volbách," řekl Chátamí. Ze svých slov pak vyvodil důsledky a odstoupil ve prospěch Músávího.

Kromě zahraničněpolitických problémů se Ahmadínežád od svého nástupu do úřadu v roce 2005 potýká zejména s ekonomikou. Lidé, mezi nimi i jeho straničtí přátelé, prezidentovi vytýkají, že nesplnil své ekonomické sliby. Oficiálně uváděná míra inflace 30 procent - neoficiálně mnohem vyšší - mimořádně ztížila život nejen vrstvám obyvatel s nízkými příjmy, kteří kdysi stáli za prezidentem.

Nalevo nebo nalevo?

"Realistické hospodářské reformy jsou pro opozici jedinou cestu jak přivést lidi k urnám, prosadit změnu a vystřídat Ahmadínežáda," říká se v okruhu íránské Dělnické strany. To má nyní dokázat sedmašedesátiletý Músáví se svými ekonomickými znalostmi a těsnými kontakty na dělnické odbory. Už v éře svého působení na postu předsedy vlády za íránsko-irácké války (1980-1988) Musáví prokázal, že dokáže zvládat krizové situace, i když nemá Chátamího charisma.

"Ahmadínežád vyhrál volby v roce 2005 svým zaměřením na ekonomiku a opozice teď doufá, že ho porazí jeho vlastními zbraněmi," soudí jistý teheránský novinář. Pozorovatelé navíc soudí, že by se i zklamaní prezidentovi stoupenci mohli přiklonit k Músávímu, protože ideologicky je naladěn na stejnou vlnu jako Ahmadínežád - je věrný režimu, protiamerický a hospodářsky orientován nalevo. Stejně jako byl Ahmadínežád v roce 2005 oslavován jako "islámský Robin Hood", vidí také v Músávím jeho stoupenci "hrdinu chudých".

Díky své blízkosti k Chátamímu, jehož poradcem byl v období let 1997 až 2005, je Músáví ve srovnání s Ahmadínežádem označován za umírněnějšího a nakloněnějšího reformám. Už ve svém prvním předvolebním projevu Músáví hromoval: "Když jsme (díky vysokým cenám ropy) měli vysoké příjmy a dobré časy, nikdo se nepřipravoval na špatné časy a současnou recesi." Íránské příjmy z ropy se od loňska snížily téměř o třetinu. Podle Músávího se také nikdo v Ahmadínežádově vládě nenamáhal přizvat k poradě kvalifikované politické ani hospodářské experty.

Foto: ČTK/AP, Reuters