Uprchlíci
Žádné Rohingy už nemůžeme přijmout, zní z Bangladéše

Bangladéš oznámil Radě bezpečnosti OSN, že přestane přijímat rohingské uprchlíky z Barmy. Od srpna 2017 uprchlo před násilím z barmského Arakanského státu do Bangladéše více než 720 tisíc příslušníků menšinového muslimského etnika Rohingů.

Bangladéšský ministr zahraničí Šahídul Hak Barmu obvinil z "falešných slibů" ohledně návratu uprchlíků. Barma podle něj stále nevytvořila pro návrat běženců podmínky a Rohingové ze strachu z násilí a pronásledování odmítají bangladéšské uprchlické tábory opustit.

"Zatím se ani jediný z Rohingů nepřihlásil k dobrovolnému návratu do Arakanského státu, protože tam pro ně není příznivé prostředí," prohlásil Hak na čtvrtečním zasedání RB OSN. Žádné další běžence už podle něj Bangladéš nemůže přijmout.

Na postupné repatriaci uprchlíků se Barma a Bangladéš domluvily už loni v lednu. Podle tehdejšího plánu měla Barma každý týden vzít zpět 1500 Rohingů tak, aby se všichni během několika let vrátili na barmské území. Repatriace ale stále nezačala.

Barmský velvyslanec při OSN vyzval k trpělivosti a poukázal na "obrovské fyzické i psychologické bariéry", které zatím návratu Rohingů brání.

Úřady převážně buddhistické Barmy neuznávají Rohingy jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Když rohingští povstalci v srpnu 2017 zaútočili na řadu stanovišť barmské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku.

Barmská vláda loni v listopadu uvedla, že je připravena přijmout prvních 2000 Rohingů, kteří žijí v uprchlických táborech v Bangladéši. OSN ale tehdy vyjádřila obavy, že pro Rohingy stále není návrat bezpečný. Sami Rohingové repatriaci odmítli.