Víc než dva miliony muslimů ze 160 zemí se v minulých dnech sjely do Saúdské Arábie, aby se tam tento týden zúčastnily islámské pouti do Mekky. Království kvůli nim letos zmobilizovalo nejen 100 tisíc policistů a vojáků, kteří dohlédnou na bezpečnost, ale také dvacetitisícovou armádu zdravotníků.
Jejich úkolem je zabránit tomu, aby se do davu dostali nemocní lidé a možní šiřitelé obávaného viru takzvané prasečí chřipky.
Čtyři ze zahraničních poutníků už na tuto nemoc zemřeli v Saúdské Arábii, 16 dalších je nakaženo, z nich čtyři leží v nemocnici ve vážném stavu. Pouť každoročně přivádí na poměrně malý prostor v Mekce a jejím okolí skoro tři miliony lidí. Poutní rituály budou vykonávat v těsné vzájemné blízkosti, což je ideální prostředí pro šíření viru.
Většina poutníků do Mekky míří přes Džiddu. Letadla s návštěvníky přistávají po minutách a na tamních terminálech cestující sledují kamery. Každá z nich denně prohlédne pět tisíc lidí a označí ty se zvýšenou tělesnou teplotou. Ti pak musejí do karantény, kde se rozhodne o jejich dalším osudu. Úřady předem doporučily muslimům, kteří se necítí dobře, aby do Saúdské Arábie letos nejezdili.
Poutníci se měli nechat naočkovat proti viru prasečí chřipky H1N1, vydáno bylo 300 tisíc dávek vakcín proti obrně a 100 tisíc proti meningitidě. Každá muslimská země má právo vyslat tisíc poutníků na milion svých obyvatel. Mekku může tedy zaplavit například 200 tisíc Indonésanů.
Kromě starostí souvisejících s prasečí chřipkou, letos platí víc než kdy jindy obavy z toho, že se šíité pokusí využít pouť k politickým shromážděním.
Saúdská Arábie se totiž vložila do bojů v sousedním Jemenu, kde si se zbraněmi v rukou snaží vydobýt svá práva místní šíité ze severu země. Protože se boje rozšířily i za hranici, na území Saúdské Arábie, vyslalo království do Jemenu svá letadla a bojuje na straně armády.
Poutníci ze šíitských zemí, zejména z Íránu, by to mohli zneužít k proklamacím proti sunnitům. Před 22 lety šíité na pouti uspořádali protiizraelskou a protiamerickou manifestaci a zásah saúdskoarabské bezpečnosti skončil bilancí 402 mrtvých.
Většina z nich byli Íránci. Saúdská Arábie má z pouti pravidelné zisky, a snaží se proto vyhnout potížím. Každoročně zkvalitňuje služby i prostory rituálů.
Poutníci se sejdou před nejposvátnějším místem islámu, krychlovou svatyní Kaabou, nacházející se ve Velké mešitě v Mekce. V jejím východním rohu je černý kámen, který dle pověsti pochází z ráje a dostal ho prorok Ibráhím (pro křesťany a židy Abrahám) od archanděla Gabriela s úkolem postavit svatyni.
Právě ke Kaabě se obracejí všichni muslimové při modlitbách, ať jsou kdekoli na větě. Letos ji zdobí 280 kilogramů zlata a je zabalena do černého hedvábí s výšivkami s verši z koránu, na něž padlo 150 kilogramů zlata a stříbra.
Společná modlitba i obcházení Kaaby v kruzích je symbol bratrství a rovnosti mezi věřícími. Muslimové si mají uvědomit to, co má skutečný význam v tomto i posmrtném životě. Podle tradice přicházejí muži v tomtéž jednoduchém bílém oděvu, ihrámu, zbaveni všech známek svého postavení a bohatství.
Pro ženy oděv předepsaný není, ale mají mít zakryté hlavy a odkryté obličeje a ruce.
Pouť se koná v posledním měsíci muslimského lunárního kalendáře. Měsíc dú al-hidždža letos začal 18. listopadu. Poutní obřady kulminují devátým dnem poutního měsíce výstupem, rozjímáním a modlitbou na pahorku Arafát. To se letos odehraje ve čtvrtek. V pátek pak začne svátek oběti íd al-adhá, při němž budou poražena obětní zvířata a jejich maso rozdáno potřebným.
Poutní rituály začnou ve středu odchodem do údolí Miná, kde se budou muslimové modlit. Ti, z nich, kteří v minulých dnech nevykonali malou pouť, se dnes sejdou ve Velké mešitě a budou obcházet Kaabu.
Pouť má aspoň jednou za život vykonat každý muslim, kterému to zdraví a finanční situace dovolí.
Foto: Wikipedie a ČTK/AP
