Skupinka chlapců nahlíží přes rozbité okno do malého holičství. Před očima se jim odehrává nevídaná věc: muž si nechává oholit plnovous. Někteří z nejmladších hochů jsou z toho dočista paf. Dokonce i muž s holicím strojkem, Ahmad abú Usáma, říká, že úplně vyšel ze cviku, píše CNN v reportáži z osvobozeného iráckého města Fázlija.
V uplynulých dvou letech se totiž Ahmadův podnik musel podřizovat Islámskému státu (IS) a jím povoleným střihům vlasů včetně zákazu holení, který teroristická skupina zavedla, když město dobyla.
Fázlija leží asi dvacet kilometrů severně od Mosulu a necelých pět kilometrů od nejbližších pozic IS. Jeho bojovníci z města uprchli před několika dny, když se k němu začali blížit kurdští pešmergové.
Ahmad od té doby svůj strojek téměř neodložil. Dát se ostříhat a oholit přišlo více než dvě stě mužů a chlapců. "Jsme strašně šťastní, že ta noční můra skončila. V posledních dnech jen slavíme," řekl.
Mnoho mužů si dává ostříhat vlasy na důkaz radosti. Když město ovládali islamisté, mohl špatný střih znamenat měsíc vězení. Od doby, co IS odešel, zaznamenal Ahmad celou škálu požadavků na moderní účesy, které byly v minulých dvou letech zakázané.
Po dvou letech se oholil
Naproti přes ulici jiný holič sundává vous mladému muži jménem Šiháb, jenž má z IS pořád strach a nechce sdělit své celé jméno. "Když tu byl IS, nemohli jsme dělat nic bez jeho svolení," říká a s ostýchavým úsměvem dodává, že je to jeho první oholení po dvou letech.
Účinek odchodu radikálů byl podle něj okamžitý. "Od první chvíle, co odešli, jsme se zase začali cítit normálně."
Nad holičstvím visí cedule znázorňující chlapce a mladého muže, kteří jsou pečlivě ostříháni a usmívají se. Členové IS jejich tváře přelepili s tím, že účesy jsou "neislámské". Nyní je páska pryč.
Cigareta na svobodě
O několik obchodů dále je podnik čerstvě zásobený cigaretami - a obchody tam pěkně šlapou. Kouření bylo za IS zločinem a pro pěstitele oliv Mahmúda Abbáse je teď symbolem svobody. "Cítím se úžasně svobodný, když si tady na ulici zapálím," řekl. "Poslední dva roky byly jako těžké černé mraky nad námi."
Fázlija je prašné město podobně jako ostatní v okolí Mosulu. Hlavní ulice je nyní rušná. K vidění je jen málo žen, ale muži tvoří hloučky a živě diskutují. Mnoho z nich má na sobě šaty, za jaké by si ještě před týdnem vysloužili bití.
Byli mrtví, teď žijí
Jeden mladík se široce usmívá, když hrdě ukazuje své oblečení - triko Reebok, džíny a kožené sandály. "Kdybych měl tohle na sobě ještě před týdnem, vzali by mě do Mosulu a zbili nebo mi dali pokutu," říká. A znovu se usmívá, zjevně uchvácen příležitostí vzít si na sebe ven to, co chce. "Co můžu říct? Byli jsme mrtví a teď zase žijeme."
O kus dál stojí před svým domem Garbíja Abbásová. V posledních dvou letech by mohla být jen za toto vyslýchána a pokutována. Pokud bydliště opustila, musela mít celou tvář zahalenou.
Když IS ovládl v roce 2014 Mosul, zůstal ve městě její syn jako důstojník kurdských pešmergů. Jeho žena a čtyři děti teď postávají kolem a nikdo z nich neví, co se s ním stalo. Abbásová je šťastná, že je IS pryč, ale stále se trápí kvůli synovi: "Chci, aby se vrátil ke své ženě a dětem."
Příběh Fázlije se opakuje všude tam, kudy cestou k Mosulu projdou irácké a kurdské jednotky. Osvobozená města, lidé pociťující úlevu, ale také strach. Škodu utrpěly nejen stavby, ale především celá společnost a duše lidí. Místní, kteří kdysi IS pomáhali, se nyní obávají odplaty.
