Autoritářský prezident Nicolás Maduro vládne Venezuele už více než 11 let

Zahraničí
25. 7. 2024 08:00
Autoritářský prezident Nicolás Maduro vládne Venezuele už více než 11 let
Autoritářský prezident Nicolás Maduro vládne Venezuele už více než 11 let

Nicolás Maduro, dosavadní prezident Venezuely, se chystá znovu kandidovat na prezidentský úřad v nadcházejících volbách, které se uskuteční 28. července. Maduro, který je v čele země od března 2013, převzal vedení po svém předchůdci a mentorovi Hugovi Chávezovi. Během jeho vlády se Venezuela potýkala s vážnými ekonomickými a sociálními problémy, které vedly k nedostatku základního zboží a masové emigraci obyvatelstva.

Vizitka dosavadního venezuelského prezidenta Nicoláse Madura (61), který se v prezidentských volbách 28. července bude ucházet o třetí mandát:

- Maduro je prezidentem Venezuely od března 2013, vedení země převzal po zemřelém prezidentovi Hugovi Chávezovi ( 1954-2013). V předčasných prezidentských volbách v dubnu 2013 poté Maduro těsně porazil opozičního kandidáta Henriho Caprilese, což ho potvrdilo ve funkci hlavy státu.

- Pod Madurovým vedením zažívá jihoamerická země obrovské ekonomické a sociální problémy. Panuje v ní nedostatek základního zboží a podstatnou část stravování mnohých Venezuelanů tvoří podle deníku El País potraviny na příděl od vlády. Zemi za poslední roky opustily miliony lidí a kvůli nedemokratickým praktikám státu je Venezuela terčem sankcí Spojených států i Evropské unie.

- Svou první prezidentskou kampaň Maduro postavil na kultu zesnulého prezidenta Huga Cháveze. V roce 1997 patřil ke spoluzakladatelům Chávezova Hnutí V. republiky, které se v roce 2007 stalo pilířem Sjednocené socialistické strany Venezuely (PSUV). Mnoho takzvaných chavistů ale v posledních letech Madurovu autoritářskou vládu kritizovalo, a proto řada z nich emigrovala, aby neskončila ve vězení.

- Po parlamentních volbách v prosinci 2015, v nichž zvítězila opoziční koalice - a ještě před ustavením nového parlamentu - starý parlament dosadil své příznivce do venezuelského nejvyššího soudu, který pak začal blokovat práci nového, opozicí ovládaného parlamentu. V roce 2017 nakonec Madurova vláda pomocí kontroverzních voleb ustavila vlastní parlament.

- Následné prezidentské volby v roce 2018 velká část opozice bojkotovala jako nedemokratické. V lednu 2019 proto opozicí ovládaný parlament neuznal nový Madurův mandát a stanovil jako prozatímního prezidenta svého tehdejšího předsedu Juana Guaidóa. Toho přes tři roky řada států uznávala za prozatímního prezidenta Venezuely, z této pozice se ale marně snažil přimět Madura k uspořádání svobodných voleb. Letos v lednu opoziční sněm Guaidóovu vládu ukončil. Loni na podzim se venezuelský kabinet se zástupci opozice dohodl na podmínkách konání relativně svobodných voleb, dohodu ale nyní vláda podle opozice i USA porušuje.

- Socialisté letos v březnu oznámili kandidaturu Madura na dalších šest let v čele Venezuely. "Možný je jen jeden výsledek, vítězství lidu 28. července," prohlásil Maduro po potvrzení své kandidatury. "Nebyli nás schopni zastavit a ani nebudou," řekl stoupencům shromážděným na stadionu. Před volbami Maduro svoji rétoriku vystupňoval, na jednom z mítinků například uvedl, že ve volbách si voliči vyberou, zda se Venezuela bude zemí míru nebo zemí, kterou budou otřásat konflikty. "Mír nebo válka," řekl na mítinku Maduro s tím, že konflikt hrozí, pokud zvítězí opozice. Prezident rovněž uvedl, že v případě vítězství opozice zemi hrozí krvavá lázeň, na kterou se podle něj chystají opoziční síly, které označil za fašisty.

- Nadcházející volby ve Venezuele jsou podle deníku The New York Times (NYT) po delší době šancí na výhru opozice. Ani toto hlasování ale nebude úplně svobodné a rovné. Madurův režim totiž ovládá zákonodárnou moc, armádu, policii, soudní systém, ústřední volební komisi a také velkou část médií. A i kdyby Maduro volby prohrál, zřejmě by podle listu takový výsledek nezveřejnil, či by ho odmítl. Vedení země by podle analytiků nejspíš předal jen na základě dohody s opozicí, pokud by měl zajištěnu ochranu před soudním stíháním kvůli porušování lidských práv, napsal NYT.

- Nicolás Maduro Moros se narodil 23. listopadu 1962 v Caracasu jako syn odboráře, jehož rodina má sefardsko-židovské kořeny. Absolvoval střední školu, kde se angažoval ve studentské samosprávě. Díky urostlé postavě dělal mimo jiné v roce 1983 bodyguarda prezidentskému kandidátovi Josému Rangelovi. Poté pracoval jako řidič autobusu caracaské MHD, kde se zviditelnil jako šéf odborů.

- V roce 1999 byl Maduro poprvé zvolen do parlamentu, jehož členem byl do srpna 2006, kdy se stal ministrem zahraničí. Šéfem diplomacie byl do ledna 2013, od října 2012 do března 2013 vykonával funkci viceprezidenta.

- Maduro je ženatý s právničkou Ciliou Floresovou, má syna Nicoláse.

Autor: ČTK Foto: Autor/Depositphotos , jkraft5

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ