Americký prezident Joe Biden dnes vzdal boj o znovuzvolení do Bílého domu, a nevídaným způsobem tak zamíchal kartami americké politiky před listopadovými prezidentskými volbami, v nichž by jej čekal nelehký souboj s republikánem Donaldem Trumpem. Jedenaosmdesátiletý politik se ke kroku rozhodl po týdnech váhání, kdy čelil rostoucímu tlaku zevnitř své vlastní Demokratické strany kvůli sílícím obavám o jeho schopnosti další léta naplno vykonávat úřad.
Biden, jehož postup jako státnický a odpovědný vzápětí označili mnozí přední představitelé demokratů i politici z řady zemí světa, podpořil možnou prezidentskou kandidaturu své viceprezidentky Kamaly Harrisové. Ta uvedla, že o nominaci demokratů bude usilovat.
"Myslím, že je v nejlepším zájmu mé strany a mé země, abych odstoupil a soustředil se pouze na prezidentské povinnosti po zbytek svého funkčního období," napsal Biden v prohlášení s tím, že další podrobnosti ke svému rozhodnutí oznámí v nejbližší době. Stal se tak od roku 1968 prvním prezidentem, který svůj mandát nebude obhajovat.
Jeho krok vzápětí ocenili spolustraníci, ať už to byli někdejší prezidenti Barack Obama či Bill Clinton, exministryně zahraničí Hillary Clintonová, bývalá šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová či nynější šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer. Biden podle nich nadřadil zájmy Američanů a demokratů zájmům osobním. Ne každý z nich ale v reakci také jednoznačně podpořil Bidenův názor, že kandidovat by měla viceprezidentka Harrisová.
Opačná reakce přišla z tábora republikánské strany. Její prezidentský kandidát a exprezident Trump na sociální sítě napsal, že "křivák" Biden "nebyl způsobilý kandidovat na prezidenta a rozhodně není způsobilý vykonávat funkci". K okamžitému odchodu z funkce prezidenta pak Bidena se stejnou logikou vyzval republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson.
Trump také v první reakci poznamenal, že Harrisová bude jako protikandidát v listopadových volbách snazší soupeř, než by byl Biden. Ona sama ale prohlásila, že o nominaci Demokratické strany usilovat hodlá a udělá vše, aby Trumpa porazila. "Jsem poctěna prezidentovou podporou a hodlám si tuto nominaci zasloužit a získat ji," oznámila v písemném prohlášení dvaapadesátiletá politička, která by se v případě zisku nominace stala první černoškou v historii USA v čele kandidátky klíčové strany v prezidentských volbách.
Podle amerických médií není v tuto chvíli ještě jasné, zda Harrisovou vyzvou na souboj o nominaci jiní vysoce postavení členové strany. Spekulovalo se například o guvernérovi Kalifornie Gavinovi Newsomovi, guvernérce Michiganu Gretchen Whitmerové či ministrovi dopravy Petovi Buttigiegovi. Harrisová má proti nim zřejmě výhodu snazšího přístupu k financím od demokratických dárců, které se jí a Bidenovi dosud podařilo vybrat.
Předseda Demokratické strany Jaime Harrison slíbil, že strana provede "transparentní a řádný proces" výběru kandidáta pro prezidentské volby. Jak přesně se to stane a jak bude nominační proces nyní vypadat, to se podle něj Američané dozví v krátké době.
Biden s přehledem zvítězil v demokratických primárkách, v nichž neměl žádného výrazného vyzyvatele. Strana jej měla oficiálně nominovat do boje o Bílý dům na sjezdu strany, který se koná od 19. do 22. srpna. Demokraté ale již delší dobu plánovali hlasování delegátů uspořádat dříve.
Bidenovo rozhodnutí, které bylo v "nejlepším zájmu amerického lidu", respektuje britský ministerský předseda Keir Starmer. Irský premiér Simon Harris Bidena označil za hlas rozumu, efektivního multilateralismu a sdílených rozhodnutí. Šéf polské vlády Donald Tusk ocenil prezidentova rozhodnutí, která posílila bezpečnost, svobodu a demokracii. Bidenovu práci pro USA, Evropu a svět ocenil i německý kancléř Olaf Scholz. Mluvčí Kremlu uvedl, že pro Moskvu nejsou americké volby prioritou, důležitější je podle něj úspěch ruské vojenské operace na Ukrajině.
"Je to nepochybně rozhodnutí státníka, jenž desítky let sloužil svojí zemi. Je to odpovědný a osobně jistě nelehký krok, o to je ale cennější. Držím palce USA, aby z demokratické soutěže dvou silných a rovnocenných kandidátů vzešel dobrý prezident," uvedl český premiér Petr Fiala. Podle ministra zahraniční Jana Lipavského byl krok očekáván, překvapením ale bylo, že přišel už dnes. Za očekávaný, nicméně bezprecedentní okamžik označili Bidenovo oznámení politologové Jan Beneš a Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy.
Tlak na Bidena, aby se o znovuzvolení neucházel a uvolnil místo novému kandidátovi, začal po jeho špatném výkonu v červnové televizní debatě s Trumpem. Jeho místy zmatené promluvy odvedly pozornost veřejnosti od Trumpova vystoupení, v němž pronesl řadu nepravdivých výroků. Diskuse se pak zcela upírala na otázky týkající se Bidenovy fyzické a duševní způsobilosti pro další čtyřleté funkční období. K odstoupení z nominace ho v posledních dnech vyzvaly více než tři desítky členů Kongresu USA i někteří vlivní členové strany.
Pouhé čtyři dny před dnešním oznámením byl Bidenovi potřetí diagnostikován covid-19.
