Pákistánská policie zatkla dvacet pět lidí, kteří podle ní chystali útoky ve velkých městech, a to i proti ambasádám pěti evropských zemí včetně České republiky. Situace v Pákistánu je již delší dobu značně nestabilní.
Online deník TÝDEN.CZ přináší základní otázky a odpovědi okolo konfliktu, který má významné mezinárodní souvislosti.
Zatčení pocházejí z údolí Svát, kde pákistánská armáda právě vede rozsáhlou ofenzivu.
Kdo bojuje proti komu a proč?
Pákistánské vládní síly bojují proti ozbrojencům Talibanu a jejich spojencům z Al-Kajdy. Spojené státy do Pákistánu vysílají bezpilotní letouny, které provádějí útoky na pozice Talibanců.
ČTĚTE TAKÉ: Pákistánci zmařili útok na ambasády, i na českou
Zardárí si odváží z Bruselu příslib 124 milionů eur
Islámští ozbrojenci v Pákistánu ničí školy
Radikální islamistické hnutí Taliban v Pákistánu operuje už od počátku devadesátých let. V roce 2001 ukončila spojenecká invaze vládu Talibanců v Afghánistánu, mnoho ozbrojenců se pak uchýlilo právě do sousedního Pákistánu. Zde ovládli rozsáhlé oblasti především na severozápadě země. Podle analytiků Taliban výrazně posílil v době, kdy se Spojené státy soustředily na počátek války v Iráku.
Baitulláh Mahsúd, hlava pákistánského Talibanu, má údajně k dispozici asi dvacet tisíc ozbrojenců.
Někteří pozorovatelé ale upozorňují, že povstalci proti pákistánské vládě nejsou zdaleka všichni pod Mahsúdovým velením.
Pákistánská vláda s ním v únoru uzavřela příměří, které Talibanu umožnilo zavést v oblasti údolí Svát islámské právo šaría.
V dubnu se ale vousatí bojovníci z údolí Svát navzdory dohodě začali probíjet do sousedních oblastí, dostali se jen sto kilometrů od hlavního města.. Armáda proto zahájila rozsáhlou. Reagovala tak na porušení mírové dohody ze strany Talibanu. Ten porušil mírovou dohodu, která mu umožňovala zavést na severozápadě země islámské právo šaría, a podnikal výpady až k oblastem jen sto kilometrů od hlavního města.
Jakou má pákistánská armáda šanci?
Pákistánská armáda získala kontrolu nad většinou severozápadních provincií. Od dubna armáda prý zabila již 1500 ozbrojenců hnutí Taliban. Ozbrojení povstalci ale stále operují v kmenových územích, jako je Severní a Jižní Vazíristán, kam se pákistánská armáda ještě nedostala a kde se podle mnoha odhadů nachází Usáma bin Ládin.
ČTĚTE TAKÉ: Pákistánská armáda čelí postupu talibanců
Taliban unesl v Pákistánu tři sta studentů
Pákistánská armáda: Dobyli jsme středisko údolí Svát
Po relativně demokratických volbách panovalo v zemi nadšení ze změny. Vláda Pákistánu je však slabá, nemá úplnou kontrolu nad armádou, ta řadu operací řídí sama. Taliban na úspěchy armády reaguje zvýšeným množstvím teroristických útoků. Šéf pákistánského Talibanu Baitulláha Mahsúda slíbil, že v odvetě za postup armády ve Svátu podnikne ve městech útoky velkého rozsahu.
Některé složky bezpečnostních sil mají prý k Talibanu a al-Kajde sympatie.
Především část rozvědky vidí v Afghánistánu ovládaném islamisty přirozeného spojence proti Indii, se kterou Pákistán soupeří už od oddělení obou zemí v roce 1947.
Pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí je ale pevným spojencem Spojených stát. Spojené státy do Pákistánu vysílají bezpilotní letouny, které provádějí útoky na pozice ozbrojenců. Jeden takový útok provedly i ve středu. Zaútočili na shromáždění při pohřbu jednoho z vojenských vůdců Talibanu v Jižním Vazíristánu, který zahynul při předchozím útoku a zabili prý asi 34 ozbrojenců.
Spojené státy přiznávají, že v minulosti situaci v Pákistánu nevěnovaly dostatečnou pozornost. Prezident Obama vyhlásil cíl vykořenit všechny bojovníky Talibanu a al-Kajdy v regionu.
Dosáhnout takového cíle je ale podle analytiků neskutečně obtížné. Pokud se pákistánské armádě podaří ovládnout všechny provincie a kmenová území, nemá zdaleka vyhráno. Obtížný terén je ideální pro guerillovou válku. Poloautonomní, těžko dostupná kmenová území u hranic s Afghánistánem zatímnikdy nedostali pod kontrolu ani britští kolonialisté, ani pákistánská armáda.
Agenti Talibanu a al-Kajdy se budou stále pokoušet organizovat teroristické útoky po celém Pákistánu včetně hlavního města.
Jaké má konflikt následky?
Oficiální činitelé odhadují, že před boji ve Svátu a okolních oblastech uprchlo 2,4 milionu lidí, což přimělo OSN k varování před humanitární krizí. Většina lidí nalezla dočasné příbytky u svých příbuzných či známých, ostatní jsou v uprchlických táborech severně od Pákistánu. Humanitární pracovníci uvádějí, že mnoho civilistů bylo při bojích zraněno, další zahynuli při snaze dostat se do bezpečí.
Pákistán vlastní kvůli soupeření s Indií atomové zbraně. Podle některých analytiků je možnost, že by se dostaly do rukou Talibanu, největší současnou globální bezpečnostní hrozbou. Hillary Clintonová v dubnu varovala, že zatímco se pozornost světa upíná k íránskému jadernému programu, Pákistán již jaderné zbraně má.
Američtí představitelé věří, že arzenálu, který je převážně jižně od Islámábádu, zatím nic bezprostředně nehrozí. Americké obavy vyplývají nyní hlavně z toho, že Pákistán má jaderná zařízení i na místech o kterých Washington neví. Pákistánci tato místa nechtějí prozradit z obavy, že Američané by zabavili či zničili arzenál, pokud by se vzbouřenci i jen přiblížili k oblastem, kde je schován.
ČTĚTE TAKÉ: Washington se bojí o jaderný arzenál Pákistánu
Miliony uprchlíků v Pákistánu. Jeden z dějinných rekordů
Ve zničeném středisku Svátu živoří desetitisíce lidí
Oblasti, které ovládá Taliban, slouží podle Spojených států a Indie k výcviku teroristů, které chtějí radikální islamisté nasadit po celém světě. Extrémisté operující z Pákistánu stáli také za listopadovými útoky v Bombaji.
Foto: ČTK/AP, Reuters
