Slovensko dnes přivítá první dva nové víceúčelové bojové letouny F-16, což představuje významný krok v modernizaci slovenského letectva. Tento proces byl zahájen v roce 2018, kdy vláda premiéra Petera Pellegriniho podepsala smlouvu se Spojenými státy na dodávku 14 strojů nejnovější verze F-16. Tím se Slovensko připojuje k dalším bývalým členům Varšavské smlouvy, kteří již tyto moderní západní stíhačky provozují. Nákup amerických letounů se stal nezbytným po vyřazení starších MiG-29, které Slováci po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 předali Kyjevu. Příchod nových F-16 je nejen symbolem modernizace vojenské techniky, ale i posílením obranných kapacit v kontextu rostoucího napětí ve východní Evropě.
Výběr informací o letounech F-16 a slovenském výběru nových víceúčelových bojových letounů (dnes přiletí na Slovensko první dva nové víceúčelové stroje F-16) :
- Slovensko řeší modernizaci stíhacího letectva už řadu let a moderní stroje západní konstrukce získává jako jedna z posledních zemí někdejší Varšavské smlouvy. Od roku 2022, kdy Bratislava po ruském napadení Ukrajiny vyřadila z výzbroje své stíhací letouny MiG-29 ruského původu, chrání slovenské nebe spojenci z NATO. Vedle českých a maďarských gripenů nasadilo Polsko své stroje F-16 a od loňského září se přidalo i německé letectvo se svými eurofightery. Během loňského roku Slováci předali své migy Kyjevu, což Robert Kaliňák, současný ministr obrany ve vládě Roberta Fica, letos v červnu ostře kritizoval a přirovnal k vlastizradě.
- Náhradu migů řešilo Slovensko od přelomu tisíciletí, zvažovalo přitom různé možnosti. Jednu dobu se spekulovalo o společném česko-slovenském postupu při modernizaci stíhacího letectva, tato možnost ale padla. Později Slováci uvažovali o samostatném pořízení gripenů, základní dohoda o jejich pronájmu se Švédskem byla na světě koncem roku 2015, pak ale Bratislava dostala ještě nabídku na dodávku amerických stíhaček. Nakonec se slovenská vláda premiéra Petera Pellegriniho rozhodla pro stroje F-16, příslušnou smlouvu se Spojenými státy podepsala v prosinci 2018.
- Až do roku 2022 zajišťovaly ochranu slovenského vzdušného prostoru stroje MiG-29, které Slovensko na rozdíl do České republiky po rozdělení federace ponechalo ve výzbroji. K původním deseti kusům, získaným v roce 1993 z československé objednávky učiněné ještě před listopadem 1989, později slovenské letectvo v 90. letech dostalo ještě 14 strojů v rámci deblokace ruského dluhu. Slovenská letadla MiG-29 byla modernizována, aby splňovala normy ICAO a NATO, jejich provoz nicméně provázely potíže se zajišťováním oprav a nezřídka byl letuschopný jen zlomek flotily.
- Podle smlouvy podepsané koncem roku 2018 získá Slovensko celkem 14 víceúčelových bojových letounů F-16 nejnovější verze Block 70, hodnota kontraktu dosáhla 1,6 miliardy dolarů (dnes zhruba 37 miliard korun). Původně mělo slovenské letectvo první čtyři stoje F-16 dostat už v roce 2022 a zbylých deset letadel loni. Zpoždění v dodávkách slovenské ministerstvo obrany dříve zdůvodnilo problémy se subdodávkami v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 a nedostatkem čipů na světovém trhu. Letos v lednu byly dokončeny první dvě slovenské F-16 a Slováci je převzali začátkem března, zatím je ale provozovali v USA.
- Ze zemí někdejší Varšavské smlouvy už provozují stroje F-16 Poláci, kteří se pro koupi zbrusu nových letounů rozhodli už v roce 2002, první ze 48 strojů převzali o čtyři roky později. V roce 2022 se pro pořízení 32 starších, ale modernizovaných letounů z Norska a Portugalska rozhodlo Rumunsko, první převzalo loni v listopadu. Bulhaři pak mají objednáno 16 nových letounů obdobné verze jako Slováci. Původně měli první z nich převzít už loni, podobně jako v případě Slovenska se ale dodávka zpozdila a Sofie má první kusy převzít v roce 2025.
- Po ruské invazi projevuje velký zájem o dodávky těchto strojů Ukrajina. Po mnoha měsících žádostí se předloni v listopadu v Rumunsku otevřelo nové středisko pro výcvik na letouny F-16, kde cvičí rovněž ukrajinští piloti a pozemní personál. Letouny pro výcvikové středisko poskytlo Nizozemsko a experty pro výcvik pilotů a pozemního personálu pak nynější výrobce, společnost Lockheed Martin. Minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina během léta obdrží "určitý počet stíhacích letounů" F-16, další pak do konce roku. Jejich dodávky slíbily Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko.
- Bojový letoun F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu. Během více než čtyř dekád služby se stal ikonou vojenského letectva, a to nejen toho amerického. Jednomotorový stroj původně vyvíjený jako stíhačka se nakonec uplatnil i při bombardování a svými výkony dokáže uspokojit požadavky generálů ještě v 21. století. Prototyp vytáhli z hangáru v prosinci 1973, premiérový let se - spíše omylem - uskutečnil v lednu 1974. Skutečný první zkušební let ale přišel až 2. února 1974. Americké letectvo zařadilo první "ef-šestnáctky" do služby v srpnu 1978 a provozuje je i po více než 45 letech, byť už je nahrazují nové, pro radary obtížně viditelné stroje F-35.
- Po americkém letectvu se prvním zahraničním uživatelem F-16 stal Izrael, který v roce 1980 převzal dodávku původně určenou pro svržený šáhův režim v Íránu. A Izraelci se také stali prvními, kdo nový stroj nasadil do akce, když v červnu 1981 osm stíhacích bombardérů v doprovodu šesti stíhaček F-15 zničilo irácký jaderný reaktor v Osiraku. Po USA a Izraeli následovaly téměř tři desítky zemí, vedle členských států Severoatlantické aliance to byli i další američtí spojenci jako Bahrajn, Pákistán či Jižní Korea. S více než 4600 vyrobenými kusy patří F-16 k nejrozšířenějším letounům na světě, byť třeba letadel MiG-21 vzniklo o 7000 více.
