Bolivijské úřady zadržely generála Zuňigu, který patrně vedl nezdařený puč

Bolivijské úřady v noci na dnešek zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura, informují tiskové agentury. Bolivijský prezident Luis Arce v prohlášení poděkoval lidem za podporu a nevyjádřil se bezprostředně k tvrzením generála, že vpád vojáků do prezidentského paláce sám inicioval.

Pokus o vniknutí do sídla prezidenta podle deníku The New York Times trval jen tři hodiny. Jednotky za pomoci obrněných vozů obsadily hlavní náměstí v metropoli La Paz a snažily se prorazit dveře paláce. Záhy se však stáhly a kontrolu nad náměstím u prezidentského sídla převzala policie podporující Arceho, shrnul události americký list.

Za lídra operace označují světová média generála Zuňigu, který byl podle dřívějších zpráv lokálních médií tento týden propuštěn z funkce. V noci na dnešek byl zatčen ve chvíli, kdy před vojenskými kasárnami mluvil s novináři. Zatýkání byl osobně přítomen ministr vnitra Jhonny Aguilera. Podle agentur není jasné, kam byl generál odvezen.

Prezident Arce události označil za pokus o převrat. Prostřednictvím sociální sítě X poděkoval lidem, kteří vyšli do ulic na podporu hlavy státu. "Demokracie vždy zvítězí!" vyhlásil.

Zuňiga podle agentury AP před svým zadržením novinářům sdělil, že tažení na palác bylo politickým krokem a že ho o něj požádal sám Arce. Prezident podle generálova tvrzení řekl, že "je třeba připravit něco, co zvýší mou popularitu". Schválil také variantu s použitím obrněných vozů, dodal Zuňiga.

Za lživá tato tvrzení označil ministr spravedlnosti Iván Lima s tím, že se generál jen snaží ospravedlnit vlastní činy, za něž bude postaven před soud. Prokuratura bude pro Zuňigu podle ministra žádat maximální trest 15 až 20 let "za útok na demokracii a ústavu". Vláda s ním spojuje také velitele námořnictva Juana Arneze a uvádí, že při středečním chaosu utrpělo devět lidí zranění.

Generál Zuňiga se otevřeně k vedení pokusu o převrat nepřihlásil. Prohlásil však, že usiloval o "obnovu" bolivijské demokracie, a zároveň hovořil o výměně vlády. Také uvedl, že hodlá docílit propuštění vězňů, které označil za politické, mezi nimiž je i pravicová exprezidentka Jeanine Áňezová.

Bolívie je jednou z nejchudších latinskoamerických zemí. Levicový prezident Arce, který zde vládne od konce roku 2020, nastoupil do úřadu jako spojenec socialistického exprezidenta Eva Moralese. Ten v roce 2019 nuceně opustil zemi po masivních protestech spojených se spornými volbami, kdy se podle svých kritiků ucházel o další prezidentský mandát neoprávněně. K moci se dostala Áňězová a Morales tehdy hovořil o převratu. Po pádu nastolené pravicové vlády se ve volbách v roce 2020 chopila opět vlády levice, zatímco Áňezovou poslal soud na deset let do vězení a spolu s ní byli odsouzeni také bývalý vojenský velitel a policejní generál.

Podle médií v současnosti vládou zmítají politické spory, neboť někdejší spojenci Morales a Arce bojují o to, kdo se stane kandidátem Hnutí za socialismus (MAS) pro prezidentské volby v příštím roce. Vládě se i proto nedaří bojovat se zhoršující se ekonomickou situací země a v posledních měsících čelí rostoucím protestům obyvatel.