Novým premiérem Velké Británie se stal vůdce konzervativní strany Boris Johnson. Kontroverzní politik se nebojí brexitu bez dohody a slíbil, že opět sjednotí rozhádanou Británii. Analytik výzkumného centra AMO Kryštof Kruliš však upozorňuje, že hrozbu tvrdého brexitu Johnson využívá jako prostředek pro vyjednávání s evropskou sedmadvacítkou. Zároveň v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ připomněl severoirskou hranici, na které se "láme chleba" a obě strany se přetlačují.
Co pro Velkou Británii znamená výhra Borise Johnsona?
Zásadní změnou je, že se do čela britské vlády dostane osobnost, která se před referendem o EU aktivně zasazovala za brexit. Je to tedy poprvé, kdy na post premiéra usedne někdo, kdo aktivně usiloval o dosažení toho výsledku v referendu a byl dokonce jednou z hlavních tváří kampaně "Vote Leave". Bude mít šanci předvést, jak by měl být tento výsledek naplněn. Ať už prostřednictvím jednáním s EU, nebo politikou, kterou Británie přijme s ohledem na to, že už nebude nadále členem EU. Zároveň je nutné dodat, že současná možnost naplňovat kroky a sliby, které zazněly během kampaně Borise Johnsona, zůstává nadále omezena. Po své předchůdkyni Johnson zdědil velmi těsnou většinu v dolní komoře, což značí, že v zásadě hlas každého konzervativního poslance a poslance strany Severoirských unionistů je rozhodující pro to, aby vláda udržela svoji většinu.
Johnson je zastáncem tvrdého brexitu. V jednom z rozhovorů řekl: Připravujeme se na vystoupení z Evropské unie 31. října, ať se stane cokoliv. Znamená to tedy, že Británie vystoupí za každou cenu pod Borisem Johnsonem?
Je velmi důležité se nad těmi výroky zamyslet. Rétorika nového britského premiéra o vystoupení bez dohody je zdůrazněním toho, že tuhle variantu nezavrhuje. Je to pro něj nástroj vyjednávání, kterým by mohl donutit evropskou sedmadvacítku a evropské instituce, aby ustoupily v bodech dohody, ve kterých to požaduje. Boris Johnson si rozhodně uvědomuje, že by byla Británie poškozena odchodem bez dohody. Zároveň ale říká, že za stavu, kdy Britové odhlasovali vystoupení, není pro konzervativní stranu možné toto vystoupení opakovaně oddalovat s ohledem na to, že se nedaří dosáhnout dohody, která by získala podporu většiny v dolní komoře britského parlamentu. V jeho logice je odejít s dohodou a získat ústupky, díky kterým by dohoda byla přijatelná i pro ostrovní zákonodárce. Odchod bez dohody chce využívat jako hrozbu, aby těch ústupků dosáhl.
Silnou rétoriku zatím podpořil obsazením své vlády, ve které se do popředí dostali lidé, kteří obdobně silně usilují o brexit jako Johnson. Zároveň nyní pravděpodobně uvolní velký objem peněz na to, aby ostrovní administrativu na případ odchodu bez dohody připravil, aby tuhle variantu vůbec zvládla a hrozba odchodem bez dohody tak byla uvěřitelnější. Může si tak zvýšit možnosti ve vyjednávacím procesu, ale zároveň, když by se ukázalo, že varianta odchodu bez dohody opravdu nastane, tak tím pravděpodobně ztratí podporu některých poslanců ze své konzervativní strany, kteří si stejně jako on uvědomují, že je to pro ekonomiku poškozující, a rozhodnou se, že je lepší čelit riziku předčasných voleb než se neústupností vmanévrovat do odchodu z EU bez dohody.
Nový premiér se však nebrání ani nové dohodě. Z jakého důvodu vlastně nesouhlasí s podobou, kterou se snažila vyjednat Theresa Mayová?
Jedná se především o severoirskou hranici a o to, jaký režim tam nastolit. Jde o věci, na kterých se láme chleba a obě strany se přetlačují. Severoirská pojistka je trnem v oku většiny v dolní komoře, a proto dohoda, kterou dojednala Theresa Mayová neprošla. Taková dohoda není přijatelná pro britský parlament ve stávajícím složení. A proto Boris Johnson tlačí na evropskou sedmadvacítku, aby mohl před svými voliči předvést, že toho dosáhl. Kdyby měla severoirská pojistka jiné parametry, tak už by byla dohoda s britským parlamentem schválená a Británie by EU opustila.
Dovede podle vás Boris Johnson Británii k odchodu z EU?
V tuhle chvíli nelze odhadovat, zda k tomu skutečně dojde. Může nastat varianta, že evropská sedmadvacítka ustoupí, když bude Boris Johnson se svojí hrozbou o vystoupení bez dohody dostatečně přesvědčivý. Evropská unie se domnívá, že dolní komora nemá většinu pro vystoupení bez dohody. A pokud Boris Johnson neukáže, že za ním stojí většina v dolní komoře, tak se mohou členské země EU cítit docela v bezpečí. Parlament v aktuálním obsazení pravděpodobně nedopustí, aby Británie vystoupila takovým způsobem. Johnson by pro odchod bez dohody musel jít za hranu ústavních pravidel nebo riskovat předčasné volby.
Pokud by v nich konzervativci s případnou podporou strany Brexitu Nigela Farage, o které se spekuluje, získali většinu, evropská sedmadvacítka by musela hrozbu odchodu bez dohody brát vážně a racionalita by velela, aby ustoupila. Posledním sporným bodem totiž je, jak právně zaručit, že na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou nebudou zavedeny hraniční kontroly. Odchod Británie bez dohody by však byl pro Irskou republiku velmi nevýhodný a pro hraniční režim ještě mnohem horší, než kdyby EU nakonec ustoupila a dala svolení třeba k časovému ohraničení klauzule, která tento režim řeší.
Kryštof Kruliš V roce 2017 získal titul Ph.D. v oboru Evropské právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení právnické fakulty pracoval čtyři roky v pražské pobočce přední mezinárodní advokátní kanceláře. Ve své právní praxi se věnuje zejména otázkám práva EU a mezinárodního práva veřejného. S AMO spolupracuje od roku 2014. |