Čaputová jmenovala čtyři premiéry, podpořila Ukrajinu, po pěti letech končí

Zahraničí
20. 3. 2024 07:50
Čaputová jmenovala čtyři premiéry, podpořila Ukrajinu, po pěti letech končí
Čaputová jmenovala čtyři premiéry, podpořila Ukrajinu, po pěti letech končí

Hlavou slovenského státu se Zuzana Čaputová (50) stala po vítězství ve volbách v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí letos v polovině června. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i ruská invaze na Ukrajinu, a stejně bouřlivý byl i vnitropolitický vývoj. Slovensko zažilo dvoje parlamentní volby a prezidentka jmenovala celkem čtyři premiéry. Za jejího mandátu země zažila i energetickou krizi a rekordní inflaci.

V úřadu prezidentky Čaputová neváhala využít svých pravomocí, když to bylo třeba, a na svých četných cestách do zahraničí vystupovala jako přesvědčená Evropanka, zastávající liberální názory. Nejnověji před dvěma dny v Praze prohlásila, že rozumí důvodům, kterými premiér Petr Fiala (ODS) zdůvodnil neuspořádání mezivládních konzultací českého a slovenského kabinetu.

Kandidaturu na post prezidentky oznámila Čaputová v roce 2018. V předvolební kampani se zaměřila na férovost, upřímnost a pozitivní přístup. Do čela země ji pomohla vynést společenská situace, která na Slovensku nastala po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v únoru 2018. V prvním kole voleb získala Čaputová 40,6 procenta hlasů oproti 18,7 procenta svého soupeře Maroše Šefčoviče, ve druhém pak zvítězila nad Šefčovičem v poměru 58,4 ku 41,59 procenta hlasů. Stala se nejmladší slovenskou hlavou státu a první ženou v této funkci. "Nepřišla jsem vládnout, přišla jsem sloužit - občanům, obyvatelům, Slovensku," prohlásila v inaugurační řeči.

Krátce po nástupu do úřadu se Čaputová střetla s premiérem Robertem Ficem kvůli jmenování ústavních soudců. Záhy po nástupu do úřadu v půli roku 2019 navštívila Čaputová kromě zemí visegrádské čtyřky i Francii, Německo, Rakousko a Ukrajinu.

Po parlamentních volbách v roce 2020 jmenovala Čaputová lídra vítězného hnutí OLaNO (dnešní hnutí Republika) Igora Matoviče premiérem. Rok na to však po měsíc trvající vládní krizi, během které kabinet opustila třetina ministrů, přijala Čaputová Matovičovu rezignaci. Sestavením vlády pověřila dosavadního ministra financí Eduarda Hegera, premiérem jej jmenovala 1. dubna 2021. Ihned po začátku invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 Čaputová odsoudila ruskou agresi a dala najevo "plnou podporu a solidaritu ukrajinskému lidu i vedení země". Slovensko pod jejím vedením rozhodlo o podpoře tvrdých sankcí proti Rusku a dodávkách pomoci i zbraní na Ukrajinu.

V květnu 2022 Čaputová udělila kontroverzní vyznamenání in memoriam třem členům skupiny Bílá legie, což bylo neformální a nenásilné hnutí odporu proti komunistickému teroru. Podle historiků se ale jedná o osoby spojené s režimem fašistického Slovenského státu. Prezidentka později připustila chybu v procesu posuzování návrhů na ocenění.

Loni v dubnu Čaputová spolu s novým českým prezidentem Petrem Pavlem navštívila Ukrajinu. Pavlovi přijela už předtím do Prahy osobně pogratulovat hned po jeho zvolení hlavou státu. Později letěli společně také do Reykjavíku: "Domluvili jsme se, že budeme z úsporných a ekologických důvodů dělat některé zahraniční cesty spolu," vysvětlila prezidentka v médiích.

Poté, co v polovině prosince 2022 vyslovil parlament Hegerově menšinové vládě nedůvěru, rozhodla prezidentka o sestavení úřednického kabinetu. První vláda odborníků v historii samostatného Slovenska měla zemi dovést k předčasným volbám. Po nich jmenovala prezidentka premiérem Fica, jehož Směr-SD zvítězil ve volbách. Vztahy mezi Čaputovou a Ficem jsou však dlouhodobě napjaté. Prezidentka na Fica za jeho slovní výpady, kdy ji označuje například za americkou agentku, podala civilní žalobu.

Letos v lednu Čaputová vetovala novelu kompetenčního zákona, kterým chce vládní koalice kromě jiného posílit personální pravomoci kabinetu na úkor hlavy státu. Rozšiřuje také důvody pro odvolání předsedů statistického úřadu a úřadu dohlížejícího na systém zdravotního pojištění. Čaputové veto však koalice ve sněmovně prolomila, krátce na to šéfy úřadů vyměnila. Prezidentka následně podala na předpis ústavní stížnost.

Ve slovenské Národní radě také kritizovala vládní návrhy změn trestního práva, včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury, i snahu Ficova kabinetu věc prosadit zrychleně. Varovala také před odklonem od principů právního státu. Novelu, která následně prošla parlamentem, podepsala. Nechala ji však přezkoumat ústavním soudem. Ten následně platnost části novely pozastavil. Prezidentka se postavila i proti navrhovaným změnám vládní koalice ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Podle ní neexistuje žádný reálný důvod pro zrušení RTVS kromě snahy o politické ovládnutí tohoto média.

Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale výrazně klesla. Dlouhodobě je také terčem slovních výpadů některých politiků a už loni v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím. I v důsledku toho loni v červnu oznámila, že se již nebude ucházet o znovuzvolení, s odůvodněním, že na další mandát by už neměla síly a že má za sebou profesně i lidsky nejtěžší čtyři roky svého života.

Podle odborníků dokáže Čaputová i o těžkých tématech hovořit srozumitelným způsobem, vyjádřit svůj názor a přitom neodsoudit ty, kteří mají názor odlišný. Za její čtrnáctiletý boj o uzavření skládky odpadu v Pezinku ji v roce 2016 jako právničku občanské iniciativy Skládka nepatří do města vyznamenali Goldmanovou environmentální cenou, někdy nazývanou Nobelova cena v oblasti ochrany životního prostředí.

Zuzana Čaputová, rodným příjmením Strapáková, se narodila 21. června 1973 v Bratislavě. Po studiích práv na tamní Univerzitě Komenského působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. Jako advokátka se zabývala problematikou životního prostředí.

V roce 2021 dostala Čaputová Stříbrnou medaili předsedy Senátu, kterou jí udělil předseda české horní komory Miloš Vystrčil. Dva roky předtím ji vyznamenali Evropskou cenou za politickou kulturu, kterou uděluje Nadace Hanse Ringiera. V květnu 2019 jí zase zpravodajská stanice Euronews a Evropský podnikatelský summit (EBS) udělily titul Evropská osobnost roku.

Matka dvou dcer, Lei a Emmy, je rozvedená a ve volném čase cvičí jógu. Jejím partnerem je od jara 2020 bývalý šéf slovenské pobočky Greenpeace Juraj Rizman. Během prezidentské kampaně jí byl podle jejích slov "velkou oporou" fotograf, grafik a hudebník Peter Konečný. Krátce po jejím zvolení ovšem jejich vztah skončil.

Autor: ČTK Foto: , ČTK / Sean Kilpatrick

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ