Evropská komise se obrátila na Soudní dvůr EU kvůli tomu, že Česká republika podle ní nesprávně implementovala do národního práva směrnici o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení. Tu měly členské státy do svých právních řádů převést do 27. listopadu 2016. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. České ministerstvo spravedlnosti na dotaz ČTK sdělilo, že podle jeho předběžného stanoviska není námitka důvodná.
Praha podle Komise ani po předchozí výzvě nenabídla uspokojivé odpovědi. Komise tak došla k závěru, že české právní předpisy nesplňují požadavky směrnice, a unijní exekutiva se proto rozhodla předat věc unijnímu soudu.
Evropská komise se na ČR v této věci naposledy obrátila 28. září loňského roku. "Po prozkoumání českých odpovědí Komise trvá na tom, že jedno z ustanovení směrnice týkající se možného omezení práva na obhájce nebylo správně převedeno do národního práva," uvedla nyní unijní exekutiva.
Příslušná směrnice dává podezřelým a obviněným osobám právo na přístup k obhájci ve všech fázích trestního řízení, právo informovat o zatčení třetí stranu, například rodinného příslušníka, dále upravuje práva podezřelých či obviněných zranitelných osob včetně dětí nebo dává úřadům členských států možnost práva podezřelých za jistých podmínek omezit.
Tiskové oddělení českého ministerstva spravedlnosti uvedlo, že předmětnou směrnici transponovaly do českého právního řádu novely z roku 2014 a 2017, tedy z doby působení exministrů Heleny Válkové a Roberta Pelikána (oba ANO). "České republice se podařilo vysvětlit většinu z počátku namítaných porušení, Komise však neakceptovala vysvětlení všech sporných otázek," uvedl úřad.
"Máme předběžně za to, že namítané porušení není důvodné. ČR je připravena své stanovisko prezentovat i v řízení před Soudním dvorem EU. Je však třeba také říci, že zatím ještě nebyla zveřejněna samotná žaloba, ale pouze informace o ní," pokračoval úřad s tím, že samotné zastupování ČR před Soudním dvorem EU je v gesci ministerstva zahraničních věcí.
"Je třeba zdůraznit, že v tuto chvíli nehrozí ČR žádná sankce. Řízení se vede pouze o tom, zda je jeden z článku směrnice řádně transponován," uzavřelo ministerstvo spravedlnosti.
Komise se ohledně nesprávné implementace téže směrnice, ale jiné její části, dnes obrátila na unijní soud i v případu Maďarska. Pokud soud rozhodne ve prospěch Komise, tedy, že země směrnici do národního práva nepřevedla odpovídajícím způsobem, může Brusel zahájit další řízení, jehož cílem je vynutit splnění povinnosti. V jehož rámci může navrhnout soudu, aby na provinilou zemi uvalil peněžitou sankci a to buď jako jednorázovou pokutu, nebo opakující se penále do doby, než země svá národní pravidla odpovídajícím způsobem změní.
