Cílem summitu Trojmoří byla podpora Ukrajiny i spolupráce, řekl Pavel
11.04.2024 20:46
Cílem dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu bylo vyjádřit pokračující podporu Ukrajině napadené Ruskem, ale i zdůraznit spolupráci mezi členskými a přidruženými zeměmi v energetice, dopravní infrastruktuře a digitálních technologiích. Českým novinářům to v Litvě po schůzce řekl prezident Petr Pavel.
Podle jeho slov existuje potenciál odstranit technologickou mezeru mezi západem Evropy a střední a východní částí kontinentu. "Tak, aby tady byla vybudována chybějící propojení, která pomohou ke zlepšení průmyslu i situace v jednotlivých zemích pokud jde o pohyb pracovní síly, technologií, materiálu," řekl.
Dalším důležitým bodem summitu bylo podle Pavla byznysové fórum, kterého se zúčastnilo zhruba 1000 podnikatelů i akademiků. "Budou dojednány mnohé kontrakty, které budou pomáhat nejen firmám v členských zemích, ale i cílům, které si země Trojmoří stanovily," poznamenal.
Pavel se v Litvě bilaterálně setkal s estonským protějškem Alarem Karisem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s bulharskou hlavou státu Rumenem Radevem. Estonsko i další pobaltské země podle něj ocenily spolupráci s Českem při zajištění ochrany vzdušného prostoru.
S Radevem hovořil Pavel zejména o dosavadní spolupráci i české podpoře Bulharska při plném začlenění do schengenského prostoru volného pohybu. Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání před necelými dvěma týdny do Schengenu oficiálně vstoupily, skončily ale zatím kontroly jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly po rakouském vetu zachovány.
"Bulharsko oceňuje přínos České republiky jako strategického partnera při rozvoji celé řady odvětví, ať už je to energetika, strojírenství, zbrojní výroba i další," doplnil Pavel.
Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, které se členem uskupení stalo loni; tehdy se k iniciativě přidružily také Moldavsko a Ukrajina.
Cílem iniciativy je spolupráce v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru. Strategickými partnery jsou Evropská komise, Německo, Spojené státy a nově také Japonsko.
Každá účastnická či přidružená země předkládá takzvané prioritní projekty, většinou s přeshraničním přesahem. Česko mělo dříve na seznamu projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, nicméně ten byl loni ukončen a vláda na seznam zařadila například vysokorychlostní trať z Brna přes Přerov a Ostravu na česko-polské hranice.
1