Hledání superstar není zdaleka fenoménem současné doby, třebaže forma se mění - jak jinak. Své superhvězdy oslavovali už i Němci před 166 lety. Tehdy, roku 1842, byl nedaleko Řezna (Regensburg) na vrchu nad Dunajem s velikou slávou otevřen mramorový chrám Walhalla, památník "německých velikánů".
Letos v říjnu zažije monumentální stavba zbudovaná dle athénského Parthenónu pozoruhodnou premiéru.
K dosavadním 129 mramorovým bustám a 65 pamětním tabulím vystaveným uvnitř Walhally (podle sídla nejudatnějších padlých bojovníků v germánské mytologii) přibude ke křesťanství konvertovaná Židovka Edith Steinová.
Síň slávy tak současně poprvé uctí oběť holocaustu.
Německý Parthenón se tyčí v téměř stometrové výši nad Dunajem a jeho mocné dórské sloup, je jich 52, a mohutná podezdívka jsou patrné už zdaleka. Dnes sem ročně přijíždí v průměru 130 tisíc lidí, většinou turistů, ale například i Němců při různých slavnostních příležitostech.
Není zvláštností potkat na terase pod Walhallou třeba svatebčany z okolí, přirozeně s nevěstou a ženichem, kteří si přijeli připít sektem na místo, jež dýchá slavnou německou historií. Už jen ten výhled na stuhu hladiny Dunaje vinoucí se do dáli... Zvláštní kouzlo vyzařuje stavba za jasných dní při západu Slunce.
I když Walhalla stojí jen nedaleko od českých hranic, návštěvníci z České republiky sem zabloudí jen zřídka. Snad i proto, že stojí trochu stranou a že je to hlavně německý památník; podobně jako v Praze nemíří davy turistů ze Spolkové republiky na Slavín.
I když... Některé česká návštěvníky může překvapit, že pod jednou z bust najdou jméno Albrecht z Valdštejna, pod jinou zase Gregor Mendel (1822 až 1884). Rodáka z Hynčic (něm. Heinzendorf) ve Slezsku, zakladatele genetiky a opata augustiniánského kláštera svatého Tomáše v Brně.
Gregor Johan (Řehoř Jan) Mendel se nicméně hlásil k německé národnosti a jeho rodnou řečí byla němčina.
Jako chrám slávy zamýšlenou stavbu zbudoval v letech 183 až 1842 architekt Leo von Klenze na objednávku krále Ludvíka I. Bavorského.
Severní štít Walhally zdobí znázornění bitvy v Teutoburském lese, v jižním spatří návštěvníci plastiku Germánie, jíž kráčejí v ústrety bojovníci. Při slavnostním otevření bylo v chrámu oslavováno bustami a pamětními deskami 160 osob. celkem 64 desek zvolili duchovní otcové projektu pro ty, u nichž se nezachovala autentická podoba.
Dnes ukrývá Walhalla 128 bust a 65 pamětních tabulí. Hold se tak vzdává 193 mužům a ženám. Těch druze jmenovaných je pouze deset.
Jedenáctou se stane Editha Steinová, filozofka a karmelitánská řeholnice. Narodila se jako Židovka roku 1891 ve Wroclawi (Breslau) a ve svých třiceti letech přestoupila na katolickou víru. V srpnu 1942 ji spolu s její sestrou Rosou zatklo Gestapo a o týden později zemřela v plynové komoře koncentračního tábora Osvětim.
Několik let předtím poslala Steinová dopis papeži Piovi XI. a prosila ho, aby zasáhl proti pronásledování Židů. Papež Pius XI., který smutně proslul mlčením k holocaustu, mlčel také k dopisu karmelitky.
Roku 1998 papež Jan Pavel II. prohlásil Edithu Steinovou za svatou. Stala se první katolickou mučednicí židovského původu. Steinová věděla, že se blíží její smrt, avšak odmítla záchranu, pokud se měla týkat jen jí samotné. „Proč bych měla já být výjimkou?" řekla.
Prvním Němcem židovského původu v kamenném kolosu nad Dunajem se stal Albert Einstein. Fyzik se v mramorovém provedení usmívá pod vousy, což je (zatím) v síni slavných ve Walhalle ojedinělé.
Roku 2003 přibyla do Walhally popravená německá studentka, pacifistka a členka nenásilné protinacistické skupiny Bílá růže, Sophie Schollová. Po krátkém procesu kvůli distribuci protinacistických letáků na univerzitě v Mnichově skončila i se svým bratrem pod gilotinou.
„Udělala bych to stejně tak znovu" pravila při pohledu na popravčí sekeru.
Její busta je napravo od vstupu do Walhally. Před žádnou jinou nepostávají návštěvníci tak dlouho jak před ní.
Walhalla se tak už několikrát a po vzrušených diskusích otevřela „nepohodlným hrdinům". Po Einsteinovi a německé Janě z Arku Schollové to je nyní Steinová. Příští rok k nim přibude básník Heinrich Heine.
Foto: Petr Podaný a archiv (malby z roku 1840/50 a 1900, Steinová)
