Kubánský prezident Raúl Castro ujistil, že komunistická revoluce zahájená před půl stoletím jeho bratrem Fidelem Castrem neztroskotala, jak to tvrdí Spojené státy, prohlásil však, že Kubánce čekají nové těžké časy. Kuba si dnes připomíná 50. výročí marxistické revoluce na ostrově.
"Neměli jsme mír, neměli jsme klid," řekl Raúl Castro ve středu v kubánské televizi v předvečer výročí. "Nepřítel říká, že socialismus ztroskotal; proč nás nenechá v klidu, abychom s ním mohli bojovat jako rovný s rovným?"
Sedmasedmdesátiletý kubánský prezident se dnes zúčastní oslav 50. výročí jedné z posledních marxistických revolucí na světě, která vynesla k moci jeho dnes dvaaosmdesátiletého bratra Fidela Castra. Ten se neobjevil na veřejnosti od své nemoci v červenci 2006, která jej přiměla postoupit moci Raúlovi. Přesto vliv Fidela Castra zůstává veliký.
Kubánská ekonomika je zatížena americkým hospodářským embargem celých 47 let a situace se zhoršila po roce 1991, po rozpadu Sovětského svazu, který byl hlavním spojencem Kuby. Raúl Castro vyzval Kubánce, aby byli hrdí na to, že americkému embargu dokázali vzdorovat.
"Je-li na světě lid, který dokáže čelit takovým situacím, pak je to ten náš," prohlásil Castro. Marxistická revoluce přinesla mnohé pozitivní věci, zároveň však podle něho s sebou nese problémy, jimž je nutno čelit. Především jde o výrobu potravin a export, které je třeba zvýšit, řekl.
"Nemůžeme věřit, že nyní už bude vše snadné. Možná to naopak nyní bude ještě těžší," varoval.
Na Kubě zvítězila marxistická revoluce 1. ledna 1959 po svržení diktátora Fulgencia Batisty. Za její počátek bývá označován útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba 26. července 1953, který měl zahájit povstání za svržení proamerického režimu.
Tato akce však byla ještě neúspěšná a její vůdce Fidel Castro byl odsouzen na 15 let do vězení, z něhož vyšel po dvou letech díky amnestii. Poté odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S jeho několika členy se v prosinci 1956 vylodil na kubánském pobřeží a z hor Sierra Maestra pak vedl partyzánskou válku.
Vedení věří v oživení ekonomiky po zlém roce
Kubánská ekonomika zažila letos jeden z nejtěžších roků v nedávné historii, příští rok by se však měla zotavit a vykázat růst o šest procent. Uvedl to 28 prosince 2008 kubánský ministr hospodářství José Luis Rodríguez.
"Rok, který právě končí, byl bezpochyby jedním z nejobtížnějších od začátku zvláštního období," řekl Rodríguez v kubánském Národním shromáždění s odkazem na období po roce 1991 po zhroucení Sovětského svazu, který komunisty ovládanou Kubu do té doby podporoval.
Kubánskou ekonomiku letos zasáhly tři hurikány a kvůli růstu dovozních cen a následnému propadu cen niklu, hlavní kubánské exportní položky, se výrazně zvýšil obchodní deficit. I přesto ekonomika ostrova vzrostla o 4,3 procenta, třebaže původně vláda plánovala růst o osm procent.
Mezi kladné stránky letošního roku vládní ministři zařadili nárůst počtu turistů o 9,3 procenta na 2,35 milionu a více než sedmiprocentní vzrůst exportu zboží a služeb. Cena niklu naopak klesla o 41 procent, což stálo zemi na exportních příjmech 250 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy Kč). Dovozní ceny vzrostly celkově o 53 procent.
Rozpočtový deficit vlády dosáhl 6,7 procenta hrubého domácího produktu, což bylo více, než vláda plánovala, uvedla ministryně financí Georgina Barreirová Fajardová.
Ministři připustili, že výhled růstu pro příští rok je vzhledem ke globální finanční krizi a ekonomické recesi nejistější než obvykle. Rodríguez proto ani podrobněji neupřesňoval, proč vláda předpokládá právě šestiprocentní růst. "Mezinárodní ekonomické perspektivy pro rok 2009 jsou mnohem komplikovanější. Plán na rok 2009 proto zahrnuje zvýšenou míru nejistoty," řekl ministr.
Bílý dům a podpora svobody na "ostrově svobody"
Spojené státy budou i nadále podporovat Kubánce v jejich usilování o svobodu, uvedl Bílý dům v prohlášení v předvečer 50. výročí oslav revoluce na Kubě.
"Poselství prezidenta Bushe kubánskému lidu je jasné - jsme s vámi, chceme, abyste byli svobodní. A Spojené státy budou i nadále s kubánským lidem," řekl mluvčí Bílého domu Gordon Johndroe.
"Bratři Castrové se ke svému lidu nechovají zvláště dobře. Mnoho disidentů je ve vězení. Ekonomika na tom není dobře v tom smyslu, že není svobodná. A Spojené státy budou i nadále podporovat kubánský lid v jeho usilování o svobodu," zdůraznil Bílý dum.
Za počátek kubánské revoluce, která zvítězila 1. ledna 1959 (den předtím uprchl ze země diktátor Fulgencio Batista), bývá označován útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba 26. července 1953, který měl zahájit povstání za svržení proamerického režimu. Tato akce však byla ještě neúspěšná a její vůdce Fidel Castro byl odsouzen na 15 let do vězení, z něhož vyšel po dvou letech díky amnestii.
Poté odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S jeho několika členy, včetně Ernesta Che Guevary, se v prosinci 1956 vylodil na pobřeží Kuby a z hor Sierra Maestra pak vedl partyzánskou válku.
Hlavní události padesátiletého komunistického režimu na Kubě |
2. ledna 1959 - První partyzánské jednotky vstoupily do Havany; dva dny předtím diktátor Fulgencio Batista opustil Kubu. |
17. února 1959 - Castro jmenován předsedou revoluční vlády.
Březen 1968 - Kubánská vláda znárodnila i rodinné podniky služeb a majetek drobných rolníků.
Srpen 1994 - Na 35 tisíc Kubánců, zoufalých z dlouhotrvající hospodářské deprese, vyplulo na provizorních člunech směrem k Floridě, neupřesněný počet se jich utopil. Castro rozhodl nezasahovat a v září podepsal s USA dohodu o udělování 20 tisíc amerických víz pro Kubánce ročně.
20.-21. května 2005 - První legální setkání na 170 Castrových odpůrců v Havaně; účast odmítla část opozice, protože schůzku financoval exil z Miami. Předtím vláda vyhostila několik zahraničních politiků a novinářů, včetně českého senátora Karla Schwarzenberga.Foto: AP a Reuters
