Diktátor Kim Ir-sen měl na svědomí miliony lidských životů

Severokorejský diktátor Kim Ir-sen je všeobecně vnímán jako zakladatel země, která bývá označována za chudý skanzen komunismu. Děd současného vůdce KLDR Kim Čong-una je pro obyvatele země povinnou modlou, které se musí klanět při spoustě příležitostí. Vytvořil kolem sebe kult osobnosti, který nemá obdoby nikde na světě a získal titul "věčný vůdce". Jeho kult posílil i jeho syn Kim Čong-il, který převzal moc v zemi po jeho smrti. Kim Ir-sen zemřel 8. července 1994.

Kim Ir-sen byl jedním z garnitury komunistických vládců, kteří se dostali k moci po druhé světové válce za pomoci SSSR, byl však jedním z mála, kteří u moci zůstali i po pádu většiny těchto režimů, a podařilo se mu vybudovat téměř dokonalý stát stalinského typu.

Podle oficiálních životopisů se Kim Ir-sen narodil jako Kim Song-džu 15. dubna 1912 ve vsi Mangjongde u Pchjongjangu v chudé rodině s revolučními tradicemi, která brzy emigrovala do severovýchodní Číny. V souladu s rodinnou tradicí se mladý Kim záhy zapojil do boje proti Japoncům a ve 30. letech stál u vzniku Korejské lidové revoluční armády. Ve 40. letech se jako člen partyzánského oddílu dostal do SSSR a se sovětskou armádou se v srpnu 1945 vrátil do osvobozeného Pchongjangu. Krátce nato byla založena komunistická Korejská strana práce (KSP), v níž Kim Ir-sen postupně dosáhl nejvyšších funkcí. Než se stal v roce 1948 nejmocnějším mužem Severní Koreje, zastával funkci předsedy Prozatímního lidového výboru severní Koreje (v té době nejvyšší orgán státní moci).

Po rozdělení Koreje na dva státy byl jmenován do nejvyšších stranických a vládních funkcí: byl předsedou, od října 1966 pak generálním tajemníkem KSP, vrchním velitelem Korejské lidové armády (1950-1991) a do roku 1972 byl též předsedou vlády. V roce 1972 se stal prezidentem republiky a předsedou Ústředního lidového výboru. Pod jeho vedením se KLDR stala uzavřenou společností, o níž se svět dozvídal jen velmi protikladné zprávy - na jedné straně propagandistické chvalozpěvy na "Velkého vůdce" Kim Ir-sena a jeho předurčeného následníka a syna, "Drahého vůdce" Kim Čong-ila, na straně druhé líčení o hladomorech a otřesných poměrech v koncentračních táborech pro odpůrce režimu. KLDR se také pod jeho vedením stala předmětem nejrůznějších spekulací zvláště kvůli svému jadernému programu.

Historici Kim Ir-sena, který měl na svědomí miliony lidských životů, řadí po bok tyranů jako byli Adolf Hitler, Josif Stalin či Mao Ce-tung. Obyvatelé KLDR jsou ale udržováni v přesvědčení, že jejich "věčný vůdce" Kim Ir-sen byl polobůh, jemuž vděčí za život ve vzkvétající zemi. Generacím Severokorejců je také odmalička sugerováno, že Kim zvítězil nad japonskými okupanty a vyhrál "nad americkými imperialisty" korejskou válku. Když v 82 letech zemřel, přišly se jeho památce poklonit miliony lidí. A davy jich dodnes proudí i k jeho tělu v mauzoleu v metropoli Pchongjangu.