Vizitka bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa (78), který přijal republikánskou nominaci do listopadových prezidentských voleb:
- Donald Trump byl prezidentem Spojených států od ledna 2017 do ledna 2021. Při obhajobě funkce ve volbách na podzim 2020 neuspěl a prezidentem byl zvolen Joe Biden z Demokratické strany. V listopadu 2022 Trump oznámil, že se v roce 2024 bude znovu ucházet o Bílý dům. Trump byl republikány na sjezdu nominován jako kandidát na prezidenta už potřetí za sebou.
- V rámci předvolební kampaně se Trump v sobotu 13. července stal v Pensylvánii terčem útoku. Na předvolebním shromáždění ve městě Butler ho postřelil dvacetiletý Thomas Matthew Crooks. Celkem padlo několik výstřelů, po nichž zůstali dva mrtví včetně střelce. Exprezident utrpěl poranění ucha. V úvodu projevu na nominačním sjezdu, který byl jeho prvním veřejným vystoupením od té doby, vylíčil Trump detaily a své osobní dojmy z této události.
- Trump byl v minulosti i členem Demokratické strany, Reformní strany a nezávislým. Když v roce 2015 oznámil kandidaturu na prezidenta ta republikány, byl považován za jasného outsidera. Jeho kampaň, provázená řadou chytlavých a kontroverzních výroků, ale slavila úspěch. V červnu 2016 byl již jistým vítězem republikánských primárek, v červenci se pak stal republikánským kandidátem na prezidenta. Ve volbách 8. listopadu 2016 porazil demokratku Hillary Clintonovou a 20. ledna 2017 se stal 45. prezidentem USA.
- Funkční období Donalda Trumpa, který vydělal jmění v realitách, moderoval v televizi a byl spjat i se soutěžemi Miss, provázely od ledna 2017 kontroverzní momenty i kritický pohled části Američanů. Trump přišel s vizí America First (Amerika na prvním místě), kterou se ve funkci řídil.
- Ve volbách v roce 2020 prohrál s demokratem Bidenem. Volby uvrhly USA do politické krize, protože Trump je nepodloženě označoval za zmanipulované a označil je bez důkazů za "největší volební podvod, jaký byl kdy ve Spojených státech amerických spáchán".
- Po sečtení všech hlasů jich získal Biden přes 81 milionů a Trump přes 74 milionů, což jsou - díky rekordní volební účasti téměř 67 procent - dva nejvyšší výsledky v historii Spojených států. Trump opakovaně odmítl uznat porážku a jeho tým podal desítky žalob a podnětů. Společné zasedání obou komor Kongresu, které se sešly 6. ledna 2021, aby potvrdily Bidenovo vítězství, narušili Trumpovi příznivci, kteří násilím vpadli do budovy Kapitolu. Při útoku výtržníků zemřelo pět lidí a demokraté se následně rozhodli zahájit proces ústavní žaloby i přesto, že do konce Trumpova funkčního období zbývaly necelé dva týdny.
- Do dějin se tak 45. prezident USA mimo jiné zapsal i jako první hlava státu, která dvakrát čelila ústavní žalobě, takzvanému impeachmentu. Poprvé v prosinci 2019 za možné zneužití pravomocí a obstrukce vůči Kongresu v souvislosti s údajným nátlakem na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby Kyjev vyšetřoval Huntera Bidena, syna tehdejšího favorita demokratů na nominaci do prezidentských voleb. Podruhé po prohraných volbách, kdy byl viněn z podněcování ke vzpouře v souvislosti s násilnostmi v Kongresu. V obou případech byl shledán nevinným.
- Nejtěžší zkoušce svého prezidentství podle amerického tisku čelil v souvislosti s pandemií covidu-19. Terčem kritiky i z vlastních politických řad byl kvůli způsobu, jak na nákazu jeho administrativa reagovala a jak on sám o ní informoval. Na krizi s koronavirem navázala hospodářská recese nebo nepokoje reagující na smrt černocha George Floyda, který zemřel v květnu 2020 po zatýkání bělošským policistou. Podle části demonstrantů v USA převládá systémový rasismus, což Trump odmítá. Za úspěch na domácím poli prezident označoval daňovou reformu. Evergreenem byla Trumpova snaha o omezení imigrace.
- Během Trumpovy éry se zhoršily vztahy USA s Čínou a Íránem, komplikované byly vztahy s Ruskem. Pozornost médií si Trump získal třemi schůzkami s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, USA za jeho vlády stály za navázáním styků mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a některými dalšími státy.
- Pod Trumpovým vedením Spojené státy mimo jiné odstoupily od pařížské klimatické dohody, oznámily konec spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) či odstoupily od jaderné dohody s Íránem. Trumpův nástupce Biden poté řadu těchto rozhodnutí zvrátil.
- Krátce před zahájením ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Trump označil počínání ruského prezidenta Vladimira Putina kolem Ukrajiny za chytré a geniální. O pár dní později ruskou invazi odsoudil a uvedl, že se za Ukrajince modlí. Putin podle Trumpa využil Bidenovy slabosti a zaútočil. Při letošní schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem exprezident řekl, že v případě zvolení nehodlá finančně podporovat Ukrajinu, a je přesvědčen, že tak ukončí válku Ruska proti této zemi. V únoru také řekl, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou.
- V nedávné předvolební debatě s Bidenem zopakoval Trump své tvrzení, že ruská invaze na Ukrajinu by nezačala, kdyby Spojené státy měly skutečného lídra, kterého by ruský prezident Vladimir Putin respektoval. Prohlásil rovněž, že sám by konflikt na Ukrajině vyřešil ještě jako zvolený prezident před inaugurací, nevysvětlil však, jak by toho docílil.
- Trump, který se výrazně zapojil do předvolebního dění před volbami do Kongresu a některých guvernérů v roce 2022, stále nepravdivě tvrdí, že prezidentské klání v roce 2020 prohrál kvůli rozsáhlým volebním podvodům. Republikáni, kteří podporují Trumpova tvrzení o volebním podvodu, se tehdy stali kandidáty na nejvýše postavené volební úředníky ve státech, které by mohly hrát rozhodující roli v letošních volbách. Mnozí z nich ale v klání podlehli a výsledky voleb byly pro republikány spíše zklamáním. Demokratická strana třeba uhájila většinu v Senátu.
- Předloni v listopadu Trump oznámil, že se v roce 2024 hodlá znovu ucházet o úřad prezidenta. Letos suverénně vyhrál republikánské primárky, potřebný nadpoloviční počet delegátů získal již 12. března po primárkách ve státech Georgia, Mississippi a Washington. V týž den získal potřebný počet delegátů i demokratický kandidát Biden. Poprvé po téměř 70 letech se tak v prezidentských volbách nejspíše znovu střetnou stejní politici.
- Trump je nyní aktérem několika sledovaných kauz, čelí čtyřem obžalobám. V součtu čtyř kauz je terčem 88 obvinění. Trump je prvním obžalovaným exprezidentem v dějinách USA a od letošního května i prvním bývalým americkým prezidentem odsouzeným v trestním procesu.
- Hlavní líčení ve federálním procesu s Trumpem kolem jeho snahy zvrátit výsledky prezidentských voleb 2020 mělo začít 4. března, soudkyně je ale odložila. Velká porota na návrh zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe vznesla obžalobu o čtyřech bodech včetně spiknutí s cílem podvést Spojené státy.
- Odvolací soud v americkém státě Georgia počátkem června pozastavil přípravu procesu s Trumpem obžalovaným z ovlivňování výsledků voleb z roku 2020. Velká porota v Georgii loni v srpnu schválila obžalobu proti Trumpovi a 18 jeho spojencům, které prokuratura viní ze zločinného spolčení s cílem zvrátit Trumpovu volební porážku z roku 2020.
- Jako první z Trumpových obžalob se tak před porotu dostala ta v New Yorku, kde bývalý prezident čelí obviněním z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbou pornoherečce Stephanie Cliffordové, známé jako Stormy Daniels, za mlčení o údajném románku před volbami roku 2016. Koncem května porota v New Yorku shledala Trumpa vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů. Trump se tak stal prvním bývalým americkým prezidentem odsouzeným v trestním procesu. Vynesení výše trestu počátkem července soudce odložil na 18. září. Souhlasil s Trumpovou žádostí o zvážení možných dopadů rozhodnutí nejvyššího soudu ohledně prezidentské imunity.
- Federální odvolací soud 6. února rozhodl, že Trump nemá imunitu před stíháním v souvislosti se snahou zvrátit poslední prezidentské volby z roku 2020. Trump se proti verdiktu odvolal k nejvyššímu soudu, který 1. července vrátil nižší instanci k posouzení otázku, zda má Trump imunitu. Konzervativní soudní většina rozhodla, že bývalí prezidenti mají nárok na širokou imunitu spojenou s činy vykonanými v úřadu, Trumpův případ ale definitivně nerozhodla.
- Čtvrtému trestnímu stíhání Trump čelí na Floridě, a to za hromadění tajných dokumentů z doby svého prezidentství a za spiknutí s cílem zakrýt své činy. Soudkyně na Floridě 15. července obžalobu zamítla a rozhodla, že zvláštní vyšetřovatel Jack Smith pověřený daným případem byl jmenován nezákonně. Smith se proti verdiktu hodlá odvolat.
- Trumpova rodinná firma The Trump Organization byla u soudu v New Yorku shledána vinnou z daňového podvodu. Soudce Trumpovi a jeho firmám v kauze zveličování hodnoty majetků v komunikaci s bankami či pojišťovnami uložil pokuty v celkové výši přes 350 milionů dolarů a k tomu dalších asi 100 milionů dolarů na úrocích (celkem přes deset miliard korun). Suma neustále roste o úroky. Rozhodnutí soudce také exprezidentovi zakazuje na tři roky vést ve státě New York jakýkoli podnik včetně jeho vlastní firmy.
- Trump se v případě The Trump Organization obrátil na odvolací soud a během procesu nemá povinnost požadovanou částku zaplatit, soudu však měl prokázat, že stát peníze v případě potvrzení verdiktu dostane. Počátkem dubna Trump poskytl newyorskému soudu ručení za 175 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun), tedy část vyměřeného trestu. Pokud by tak neučinil, úřady mohly začít zabavovat jeho majetek a žádat banky o zmrazení jeho účtů.
- Trump musel také pokrýt tresty ve výši skoro 100 milionů dolarů související s loňským závěrem soudní poroty, že před lety sexuálně napadl novinářku Jean Carrollovou.
- Trump čelil i snahám několika států diskvalifikovat ho z voleb na základě formulace v americké ústavě o podporování vzpoury. Nejvyšší soud USA v březnu rozhodl, že jednotlivé státy nemohou Trumpa na základě tohoto dodatku z voleb vyloučit.
- Trump se narodil 14. června 1946 v New Yorku, jeho matka pocházela ze Skotska, prarodiče z otcovy strany pak z Německa. Otec Fred se etabloval jako stavitel v newyorském Queensu, takže syn se mohl učit přímo u zdroje. Vojenská přípravka měla Trumpovu energii nasměrovat "pozitivním směrem". Následovala studia ekonomie na Pensylvánské univerzitě (1968). "Koketoval jsem s myšlenkou dělat herectví, ale reality byly mnohem lepší kšeft," vysvětlil.
- V roce 1976 se Trumpovi podařilo domluvit si osmdesátimilionový úvěr a ještě větší daňové úlevy a konečně "rozjet pořádný byznys". Jeho zlaté časy trvaly celá 80. léta, pak se ale Trump dostal do finančních potíží a jeho některé společnosti (například provozovatel kasin, firma Trump Entertainment Resorts či firmy spojené s nemovitostmi) opakovaně vyhlásily bankrot. Nyní jeho rodinné impérium The Trump Organization zahrnuje hotely, reality či golfová hřiště.
- Od roku 2005 je potřetí ženatý, jeho manželkou je bývalá slovinská modelka Melania, rozená Knavsová (54), s níž má syna Barrona. Jeho první manželkou byla lyžařka, modelka a podnikatelka českého původu Ivana Trumpová, rozená Zelníčková (1949-2022). Narodili se jim synové Donald a Eric a dcera Ivanka, která s manželem Jaredem Kushnerem působila v otcově prezidentské administrativě. Druhou Trumpovou ženou byla herečka Marla Maplesová, s níž má dceru Tiffany.
