EU přijme další sankce vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael, Tel Aviv i Teherán vyzývá ke zdrženlivosti

V Bruselu krátce po dnešní půlnoci skončil první den mimořádného summitu Evropské unie. Premiéři a prezidenti se shodli na přijetí dalších sankcí vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael. Tel Aviv i Teherán zároveň evropští lídři vyzvali ke zdrženlivosti. Írán je podle předsedy Evropské rady Charlese Michela hrozbou pro stabilitu celého regionu, nejen pro Izrael, a je třeba jej izolovat.

Unijní lídři zopakovali také svůj postoj k pokračujícímu konfliktu v Pásmu Gazy, který přispěl k nestabilitě na Blízkém východě - EU je připravená pracovat na uzavření příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás a na propuštění rukojmích z Pásma Gazy a současně pokračovat v humanitární podpoře palestinských civilistů.

"Evropská rada silně a jednohlasně odsuzuje íránský útok na Izrael a zdůrazňuje, že s Izraelci zůstává solidární," stojí v závěrečném textu k situaci na Blízkém východě.

Michel navzdory běžným zvyklostem po skončení jednání přišel mezi novináře do tiskového centra Evropské rady a upřesnil, že unijní sankce se budou týkat společností vyrábějících íránské rakety a vojenské drony.

Teherán v sobotu vyslal na 300 střel a dronů na Izrael v odvetě za zřejmě izraelský útok na íránský konzulát v Damašku, při němž 1. dubna zemřelo 16 lidí, včetně několika íránský důstojníků. Útok na Izrael se obešel bez obětí díky izraelskému protiraketovému systému a pomoci jeho spojenců, kteří řadu střel pomohl zlikvidovat. Podoba případné izraelské reakce zatím není jasná, zahraniční partneři židovského státu nicméně volají po maximální zdrženlivosti.

První den summitu v Bruselu ve středu začal pracovní večeří, na níž hlavy států EU řešily především zahraničněpolitická témata; kromě napětí na Blízkém východě ruskou invazi na Ukrajinu, vztahy EU a Turecka a ruské vměšování do demokratických procesů v unii.

Lídři se večer shodli na společných závěrech týkajících se právě vztahů s Tureckem. EU má podle nich "strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a oboustranně prospěšných vztahů s Tureckem".

EU nemá ke sbližování s Tureckem jednotný přístup. Zatímco část západoevropských zemí v čele s Německem prosazuje větší vstřícnost, Řecko a Kypr kvůli napjatým vztahům blokují jakékoli zásadnější přiblížení.Summit v závěrech zmínil i podporu "všeobecného urovnání kyperského problému". Ostrovní stát je již více než čtyři desítky let rozdělen na Severokyperskou tureckou republiku, kterou uznává jen Ankara, a jižní mezinárodně uznávanou Kyperskou republiku. Všechny dosavadní pokusy o sjednocení ostrova selhaly.

Ankara sice stále oficiálně usiluje o vstup do unie, o nějž požádala před 33 lety, avšak EU před pěti lety přerušila jednání a vytýká Turecku špatnou situaci v otázkách právního státu nebo dodržování lidských práv a základních svobod.