Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku, což Moskva vzápětí označila jako hospodářský zločin světového rozměru. Ukrajina, která se třetím rokem brání ruské invazi, podle materiálů Evropské komise bude moci použít peníze na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci.
Pomoc je součástí dohody zemí skupiny G7 o poskytnutí Ukrajině až 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) prostřednictvím půjček krytých výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová označila schválení nového mechanismu finanční pomoci, jehož součástí je i půjčka, za historický okamžik. Pro návrh zvedlo ruku 518 europoslanců, proti jich bylo 56; hlasování se zdrželo 61 zákonodárců.
Návrh ještě musí schválit členské státy, přičemž toto rozhodnutí nemusí být jednomyslné. Podle zdrojů ČTK se tak stane v nejbližších dnech, do konce října. Evropská komise připraví memorandum s Ukrajinou, které umožní čerpání peněz. Očekává se, že první peníze z nové pomoci dostane Kyjev ke konci letošního roku či na začátku roku příštího.
Půjčku mají splácet výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. V EU se jedná o zhruba 210 miliard eur, výnos podle komise každoročně činí čtyři až pět miliard eur. Některé zdroje uvádějí výnos v rozsahu dvou až tří miliard eur. "To znamená, že Rusko zaplatí za škody způsobené válkou na Ukrajině," řekl o mechanismu během dopolední rozpravy eurokomisař Didier Reynders.
Úřadující ruský stálý zástupce při EU Kirill Logvinov v reakci na hlasování europarlamentu obvinil Evropskou unii z ekonomického zločinu světového formátu, když se rozhodla použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv. "Parlament, ačkoli se nazývá evropský, učinil rozhodnutí, které jde proti evropským zájmům," řekl podle TASS Logvinov. Dodal, že budoucí generace evropských daňových poplatníků za tento zločin nakonec Rusku zaplatí.
Podle údajů Evropské komise z konce září EU a členské státy vyčlenily na pomoc Ukrajině 101 miliard eur, z nichž 43,5 miliardy bylo určeno na vojenské výdaje. Dalších 17 miliard eur EU a členské státy vyčlenily na pomoc ukrajinským uprchlíkům.
Skupina zemí G7 se v červnu dohodla pomoci Ukrajině 50 miliardami dolarů. Půjčky mají být kryté výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Dohoda předpokládá využití výnosů z tohoto majetku, aniž by byl jednotlivými zeměmi konfiskován, což vyvolávalo právní otázky.
Americká ministryně financí Janet Yellenová dnes uvedla, že Spojené státy jsou v rámci této dohody připraveny půjčit Ukrajině kolem 20 miliard dolarů (zhruba 467 miliard Kč). "Jsme velmi blízko k dokončení americké části tohoto úvěrového balíku v hodnotě 50 miliard dolarů," prohlásila. Zdůraznila, že poskytnutá půjčka bude splacena z výnosů z ruského majetku, nikoli z peněz amerických daňových poplatníků.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Yellenová dnes vyjádřila důvěru v to, že ruská aktiva zůstanou dlouhodobě zmrazená, ačkoli toto zmrazení budou muset dál každých šest měsíců jednomyslně schvalovat členské země EU.
Spojené státy dříve požadovaly po EU silnější záruky ohledně toho, že aktiva zůstanou zmrazená po dlouhou dobu, a to i v případě, že bude na Ukrajině dosaženo příměří. Chtěly tak snížit riziko, že by na splácení dluhu musely být místo výnosů z ruských aktiv použity peníze amerických daňových poplatníků, napsala agentura Reuters.
"Záruky už existují. Žádali jsme jejich mírné posílení, ale máme dobrý pocit, že jde o bezpečnou půjčku, která bude splácena prostřednictvím ruských aktiv, tedy Ruskem, a nikoliv americkými daňovými poplatníky," uvedla dnes Yellenová.
