Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International ve své výroční zprávě zdůraznila, že Romové v České republice jsou nadále diskriminováni, především ve školství, bydlení a zdravotnictví. Nová zpráva AI také kritizuje Prahu za to, že se nepodařilo prosadit dostatečný zákon proti diskriminaci.
Nebyl přijat komplexní antidiskriminační zákon zajišťující právní pomoc obětem a účinné monitorovací mechanismy, píše zpráva. Zdůrazňuje, že zákon v květnu vetoval prezident Václav Klaus s tím, že je "zbytečný, kontraproduktivní a nekvalitní a jeho dopady velmi problematické".
A to i přesto, že vláda přislíbila v souladu s direktivami Evropské unie připravit zákon zajišťující právo na rovné zacházení a ochranu proti diskriminaci, konstatuje AI.
Nejdelší část pasáže věnované České republice se zaměřuje na diskriminaci Romů. "Romové jsou diskriminováni ze strany státních úředníků i soukromých osob ve školství, bydlení, zdravotnictví a při zaměstnávání," uvádí zpráva. Romské komunity se staly cíli krajně pravicových skupin a oficiální představitelé nadále používají vůči Romům rasistický jazyk, dodala zpráva.
Zmiňuje například shromáždění Dělnické strany v listopadu v Litvínově a jejich útok na sídliště Janov. Připomíná i to, že státní zástupce v Ostravě obžaloval bývalého zástupce starosty Jiřího Jizerského a senátorku Lianu Janáčkovou kvůli rasistickým výrokům o Romech.
Ale vzhledem k tomu, že Senát nezbavil Janáčkovou imunity, byla žaloba zmařena, uvedla AI.
Tvrdí, že pokračuje umísťování romských dětí do škol pro žáky s mentálními problémy. Nic na tom nezměnilo ani přejmenování těchto škol ze "zvláštních" na "praktické". Tyto školy poskytují žákům stejně omezený rozvrh a tedy i menší příležitost pro další vzdělání a omezují výběr zaměstnání, uvádí Amnesty s odvoláním na studie nevládních organizací Evropské centrum pro práva Romů a Romský vzdělávací fond.
Tyto studie také ukazují, že romské děti jsou v nich nadměrně zastoupené. AI připouští, že ministerstvo školství během roku uznalo problémy systému a podniklo předběžné kroky k nápravě.
Proti náslilí vůči Romům se nedělá dost v řadě zemí
Problémy s diskriminací Romů jsou v také v Maďarsku, na Slovensku, Srbsku ale i v západní Evropě - například v Itálii nebo Španělsku, řekl ČTK John Dalhuisen z AI. Je to dlouhodobý problém, který zhoršuje nynější ekonomická krize. Ta podle něj přispívá k růstu násilí proti Romům a k růstu sociálního napětí.
Amnesty podle něj uznává, že vlády se snaží situaci řešit různými programy, ale obává se, aby krize nevedla k odsunutí boje s diskriminací na vedlejší kolej.
Podle Dalhuisena vlády jednotlivých zemí nedělají dost proti růstu násilí vůči Romům - v rétorice, prevenci násilí i při stíhání pachatelů.
AI také znepokojuje vzestup xenofobie a krajní pravice. Obává se, aby velké politické strany postupně nepřejímaly v mírnější podobě rétoriku a argumenty krajní pravice, řekl Dalhuisen.
Zpráva rovněž s odvoláním na studie nevládních organizací vypracované pro UNHCR (Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky) uvádí, že v některých českých městech jsou Romové v bydlení rasově diskriminováni a záměrně segregováni.
Připomíná i problém nucené sterilizace romských žen. I když oficiální zpráva loni v březnu uvedla, že sterilizace neprobíhaly striktně podle předpisů ministerstva zdravotnictví, tak zdůraznila, že nebyly "motivovány rasovými nebo národnostními předsudky", uvedla AI.
Všímá si také toho, že český parlament schválil až po deseti letech Mezinárodní trestní soud (ICC). A proces ratifikace ještě musí uzavřít podpis prezidenta, zdůrazňuje AI s tím, že Česko je jedinou zemí EU, která ustavení ICC neratifikovala.
Časovaná bomba v podobě ekonomická krize
Hospodářská krize prohloubila porušování lidských práv ve světě, odvedla pozornost od tohoto problému a vytvořila nové. Uvádí se rovněž ve výroční zprávě AI. Podle ní pod povrchem "ekonomické krize tiká časovaná bomba krize lidských práv".
Podle generální tajemnice AI Irene Khanové nynější krize také vede k "diskriminaci, rostoucí nerovnosti, xenofobii a rasismu, násilí a represím v celém světě". "Sedíme na sudu s prachem, který tvoří nerovnost, nespravedlnost a nejistota, který hrozí každou chvíli výbuchem," řekla na tiskové konferenci v Londýně Khanová.
Zdůraznila, že zvláštní odpovědnost nesou vlády skupiny největších světových ekonomik G20, která se stala během krize dominantní silou světové politiky.
Podle Khanové nesmějí vlády při plánech na ekonomické oživení opomíjet dodržování lidských práv, bez nichž žádné ekonomické oživení nebude trvalé a udržitelné. Podle ní ale vlády skupiny G20 musejí především samy lidská práva dodržovat.
Gaza, černí běženci do Evropy, piráti
Příklad Číny a Ruska ukázal, že otevřený trh nevede k otevřené společnosti, řekla Khanová. Kritizovala také porušování práv žen v Saúdské Arábii, stejně jako politiku Evropské unie vůči přistěhovalcům z Afriky. Zpráva zdůrazňuje, že loni se pokusilo do Evropy přes moře z Afriky dostat na 67 tisíc lidí a stovky jich při tom zahynuly.
Dokument také kritizuje porušování lidských práv v palestinském pásmu Gazy během izraelského útoku na přelomu roku. Toto poslední kolo krveprolití zdůrazňuje selhání obou stran - i mezinárodního společenství - vyřešit tento konflikt, uvádí zpráva.
Dokument mapuje situaci v oblasti lidských práv ve 157 zemích světa. Zdůrazňuje však především dopady hospodářské krize, která vede k tomu, že světoví politici se víc soustřeďují na oživení ekonomiky a pomíjejí konflikty ohrožující lidská práva nejen v Gaze, ale i v súdánském Dárfúru, Kongu, Afghánistánu nebo v Somálsku.
Západní země investují ohromné částky do boje s piráty u somálských břehů, ale pomíjejí prodej zbraní do Somálska a katastrofální situaci v zemi, řekla Khanová.
AI oceňuje první kroky nového amerického prezidenta Baracka Obamy, především rozhodnutí uzavřít věznici na základně Guantánamo a odmítnout mučení v jakékoli podobě. Vyzývá současně americkou vládu, aby viníky, kteří se dopustili mučení, postavila před soud.
"Miliardy lidí čelí nejistotě, nerovnosti a bezpráví," řekla Khanová. "Krize lidských práv znamená i to, že se denně potýkají s nedostatkem potravin nebo pitné vody, diskriminací, xenofobií nebo rasismem."
Foto: ČTK/AP, TÝDEN, AI a Reuters
