Diplomacie
Angela Merkelová ocenila výměnu vězňů jako nadějný signál

Americký prezident Donald Trump pogratuloval Rusku a Ukrajině k výměně vězňů, kterou na twitteru označil za "velmi dobrou zprávu" a "první velký krok k míru". "Tato výměna vypadá jako nadějný signál," uvedla německá kancléřka Angela Merkelová podle mluvčího německé vlády. Kancléřka vyjádřila potěšení nad tím, že ukrajinští námořníci a režisér Oleh Sencov se mohli z Ruska vrátit do vlasti. Kancléřka dala najevo odhodlání pokračovat v práci na naplnění mírových dohod.

Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS ocenilo, že tým Volodymyra Zelenského - na rozdíl od předchozích ukrajinských prezidentů - předvedl "zdravý přístup a ochotu ke kompromisům".

Washington ústy zvláštního zmocněnce pro ukrajinský konflikt Kurta Volkera vyjádřil spokojenost s návratem ukrajinských námořníků do vlasti a vůbec výměnou vězňů. "Doufám, že to přispěje k nové dynamice pro další výměny vězňů, příměří a k pokroku k úplnému splnění mírových dohod," prohlásil zmocněnec. Zelenskému pogratulovalo také americké velvyslanectví v Kyjevě. Americké velvyslanectví v Moskvě vyjádřilo naději, že výměna spustí dialog a sníží napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.

Francouzská diplomacie podle agentury AFP ocenila ochotu znovu rozběhnout dialog mezi oběma znepřátelenými státy.

"Konečně! Propuštění Olega Sencova a ukrajinských námořníků mě naplňuje úlevou," napsal na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk a vyzval Rusko k propuštění všech politických vězňů. Předseda Evropského parlamentu David-Maria Sassoli vyjádřil radost nad propuštěním Sencova, který "důstojně čelil nespravedlnosti a hájil demokracii a lidská práva". Už se těší, až mu brzy předá Sacharovovu cenu udělovanou Evropským parlamentem.

"Výměnu vnímám jako krok, který by mohl vést ke zlepšení vztahů a v důsledku k ukončení konfliktu," napsal šéf české diplomacie Tomáš Petříček v SMS zprávě na dotaz ČTK.

Nizozemské ministerstvo zahraničí naopak upozornilo, že Ukrajina zařadila do výměny i někdejšího velitele východoukrajinských povstalců Volodymyra Cemacha, podezřelého ze spoluúčasti na sestřelení malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou. Nizozemští prokurátoři vyzývali Kyjev, aby nedovolil Cemachovi odcestovat do Ruska z obavy, že by mohl ohrozit vyšetřování tragédie letu MH17. O vyřazení Cemacha z výměny "opakovaně a na nejvyšší úrovni" žádala i nizozemská vláda, ale marně, napsal šéf nizozemské diplomacie Stef Blok poslancům. Nad rozhodnutím Kyjeva vyjádřil politování.

Cemach, kterého se na počátku letošního léta na povstaleckém území zmocnily ukrajinské tajné služby, velel protivzdušné obrany města Snižne v létě 2014, kdy byl civilní boeing sestřelen. V troskách zahynulo všech 298 lidí na palubě, převážně Nizozemců.

Skupina mezinárodních vyšetřovatelů, jejímiž členy jsou experti z Nizozemska, Belgie, Malajsie, Austrálie a Ukrajiny, loni dospěla k závěru, že Boeing 777 sestřelila raketa země-vzduch Buk odpálená z prostoru ovládaného v létě 2014 proruskými separatisty. Zbraň na místo podle nich dopravili příslušníci 53. ruské protivzdušné brigády dislokované v Kursku. Kvůli katastrofě letu MH17 mají být souzeni Rusové Igor Girkin, zvaný Strelkov, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Proces se ale nejspíše uskuteční v nepřítomnosti obviněných.

Rusko a separatisté účast na sestřelení boeingu popírají a vinu svalují na ukrajinskou armádu.

BBC se na své ruskojazyčné stránce pozastavila nad rozdíly v uvítání osvobozených krajanů v Kyjevě a Moskvě: "Ti, co přiletěli do Kyjeva, odvezli do nemocnice na vyšetření. V Rusku odvezli přibyvší neznámo kam. V Kyjevě byla objetí, příbuzní, novináři a prezident. V Rusku novináři stáli před zavřenou branou a prezident si prohlížel balalajky (na moskevském výstavišti - pozn. ČTK)."