Zastavte islamizaci Nizozemí, korán je fašistická kniha... S těmito a dalšími hesly budí nizozemský poslanec s šéf strany PVV Geert Wilders už roky rozruch a sklízí kritiku. Na straně druhé ale roste počet jeho příznivců. V poslední době tak razantně, že jeho strana je v průzkumech veřejného mínění už druhý měsíc nejsilnější stranou v zemi. O Wildersovi se začíná debatovat jako o možném budoucím premiérovi Nizozemí.
Čerstvé průzkumy přisuzují Straně pro svobodu (PVV) zisk celých 32 křesel v parlamentu. Kdyby se nyní konaly volby, stalo by se uskupení Wilderse nejsilnějším.
Až na dalších příčkách se podle agentury Maurice de Hond umisťují nynější vládní strany Křesťanskodemokratická výzva (CDA) s 28 křesly (nyní 41) a Strana práce (PvdA) s 25 poslanci (nyní 33). Za samotnou PVV islamobijce Wilderse sedí teď v dolní komoře nizozemského parlamentu devět zákonodárců.
Pro kontroverzního blonďatého politika, kterého hlídá dnem i nocí šest bodygárdů a jenž z důvodů bezpečnosti neustále mění místo pobytu, je nynější podpora domácích voličů pronikavým úspěchem.
ČTĚTE TAKÉ: Islamizace Západu. Wilders natočí další film
Kritik islámu Wilders zuří. Nevpustili ho do Británie
Holanďané už ani nedokážou naštvat muslimy
Je tedy zřejmé, že možnost, že v budoucnu do křesla nizozemského premiéra usedne nevybíravý kritik islámu a muslimů, není vůbec iluzorní.
„Byla by pro mě čest, stát se předsedou vlády," svěřil se Wilders už v březnu na uzavřeném setkání s dvěma stovkami svých příznivců ve Venlo. Stal by se jím prý rád.
Ačkoli se parlamentní volby konají v Nizozemí až za dva roky, spekulují už politici a média o možných budoucích koalicích v případě, že by volby vyhráli wildersovci. Vzhledem k nynější hospodářské krizi a také k tomu, že předčasné volby nejsou v zemi větrných mlýnů a dřeváků ničím výjimečným, ale podobný scénář může nastat mnohem dříve.
Koalice s nynějšími vládními stranami?
Sám Wilders uvedl, že kdyby se podílel na sestavování vlády, viděl by jako přirozenou koalici své PVV s CDA a VVD (Lidová strana pro svobodu a demokracii). Wilders se od liberální VVD kdysi odštěpil.
Předseda CDA Peter van Heesweijk pro domácí média minulý týden řekl, že ačkoli mezi CDA a PVV jsou ještě velké rozdíly, nevylučuje předem spolupráci s žádnou demokraticky zvolenou stranou. Jeho slova však vzbudila ostrou reakci části poslanců vlastní strany. Šéfové dvou menších stran, Zelené levice a D66, ale už nyní vyloučili, že by s Wildersem usedli v jednom kabinetu.
Wilders uznává, že cesta jeho strany do vlády bude dlouhá a nelehká. Byť s devíti poslanci, PVV zůstává zatím do značné míry spíše virtuální stranou, bez základny.
To je i důvod, proč se Strana pro svobodu chce dostat na radnice čtyř významnějších měst: Rotterdamu, Haagu, Den Helderu a Venlo. O Wildersovi se mezitím mluví jako o pravděpodobném budoucím starostovi Den Helderu. Toto město v provincii Severní Holandsko má značné problémy s antilskými imigranty.
Islám jako hrozba
Některé komentáře v Nizozemí i za jeho hranicemi připomínají, že stále více Holanďanů chápe, že pokračující islamizace Evropy masivně ohrožuje naše svobodné společnosti - a to navzdory opačně zaměřeným výchovným pokusům politických elit.
Přesvědčení, že islám a muslimové jsou příčinou řady problémů, jimž Evropa čelí a ještě bude čelit, je živnou půdou Wildersovy popularity.
Nynější Wildersova podpora u krajanů připomíná situaci po volbách v roce 2002, kdy do nizozemského parlamentu triumfálně vkráčelo 27 poslanců strany LPF, mezi nimi jeden rodilý Čech, kterou založil a vedl kritik islámu Pim Fortuyn. Zavraždili ho týž rok v květnu, během volební kampaně.
Foto: Profimedia, Reuters a ČTK/AP
