Nizozemský poslanec a nejznámější obránce Evropy před muslimským nebezpečím Geert Wilders změnil v uplynulých měsících směr svého hlavního útoku. Zmírnil bušení do muslimů a začal se už podruhé ve své politické kariéře soustředit na tvrdou kritiku Evropské unie. Krajanům slibuje, že pokud Holandsko opustí bruselský spolek, stane se zemí zaslíbenou, mlékem a strdím oplývající.
Šéf Strany pro svobodu (PVV) tak nečiní nijak mlhavě. Základem jeho tvrzení jsou závěry, k nimž dospěl britský výzkumný institut Capital Economics. Tento renomovaný ústav obdržel Wolfsonovu cenu, která je druhým nejvýznamnějším ekonomickým vyznamenáním po Nobelovce.
Institut vypracoval na objednávku PVV 150stránkovou studii, v níž se popisuje scénář vystoupení Nizozemí z EU. Studie dospívá mimo jiné k závěru, že kdyby Nizozemci opustili unii k 1. lednu 2015, zvýšil by se hospodářský růst jejich země do roku 2024 o 13 procent.
Rozumí se o 13 procent více, než kdyby země v EU zůstala. A to není zdaleka všechno, každá nizozemská domácnost by získala ročně navíc průměrně 10 tisíc eur (asi 274 tisíc Kč). Wilders vypočítává ještě další benefity pro svou vlast.
Vystoupení Nizozemí z EU označuje Wilders výrazem "NExit", což se skvěle hodí i jako heslo v blížících se volbách do Evropského parlamentu.
Trochu zvláštní je, že když šéf Strany pro svobodu studii od Capital Economics představoval, jinak velmi výřečný politik nechal v zásadě mluvit jen přední ekonomy z institutu, sám se držel spíše v pozadí.
Wilders označuje studii za východisko z krize. "NExit nám dává kyslík, zatímco EU nás dusí," tvrdí.
Bez nesmyslné politiky spoření, kterou nám vnucuje Brusel, byli by Holanďané s to snížit daně a současně redukovat daň z přidané hodnoty a daň spotřebitelskou, argumentuje. Nizozemci by podle něj nemuseli převádět své daně do Řecka a také by mohli skončit s placením sociální podpory Bulharům a Rumunům.
Jaké šance zemi NExit nabízí, vysvětluje Wilders na videu (viz), které natočil v rotterdamském přístavu. Tedy na místě, jež by stejně jako zbytek země profitovalo z vystoupení země z EU.
Podle průzkumu, který si čerstvě objednal Wilders, souhlasí z opuštěním EU 55 procent Nizozemců, jestliže by to přineslo hospodářský růst a pracovní místa.
Ty, kdo Wilderse blíže neznají, mohou jeho nynější útoky na Brusel udivit, protože v zahraničí se blonďatý politik, jeden z nejvíce ohrožených ve své vlasti, profiluje hlavně jako bojovník proti islamizaci starého kontinentu.
Jako ochránce židovsko-křesťanské civilizace proti muslimským hordám, které se snaží postupně islamizovat Evropu. Korán by měl být podle Wilderse zakázán podobně, jako je tomu mnohde v případě Hitlerovy knihy Mein Kampf.
Prezentace studie od institutu Capital Economics je součástí Wildersovy kampaně před volbami do europarlamentu, které se konají letos ve dnech 22. až 25. května. Nizozemec se v boji s "monstrem Evropa" spojil s obdobně smýšlejícími evropskými partajemi (Vlámský zájem, britský UKIP, rakouská FPÖ, Praví Finiové a další), především s rovněž světlovlasou Marine Le Penovou, šéfkou francouzské Národní fronty (FN).
V přístupu k Bruselu se ovšem PVV a FN v lecčem liší. Le Penová chce například méně Evropy, ale neprosazuje vystoupení Francie z EU. Jak by také mohla, když z ní má Paříž mnoho prospěchu.
Velkou vzpruhou pro kritiky politiky EU bylo referendum ve Švýcarsku o uplynulém víkendu, v němž se občané konfederace vyslovili většinově, byť těsně, proti dosavadní praxi masového přistěhovalectví.
I když je Brusel z rozhodnutí švýcarského suveréna "na mrtvici", je zřejmé, že pokud by se referenda na toto téma konala také v zemích unie, jejich občané by v drtivé většině případů hlasovali podobně jako Švýcaři.
Všeobecně největší obavy mají Evropané z imigrace (migrace) muslimů, Afričanů (zčásti též vyznavačů islámu) a Romů, kteří bývají považování za vyžírky sociálních systémů.
Podle různých průzkumů by euroskeptické strany měly ve volbách do EP získat kolem 25 procent hlasů. Velký vliv by ale jejich europoslanci na většinové rozhodování měli. Přesto by to znamenalo slušný potenciál k vytváření neklidu. Čeho by se však EU bát nemusela, je, že by si eurokritiční poslanci sami vypustili rybník.
Geert Wilderts patří už setrvale k nejpopulárnějším nizozemským politikům. Jeho strana PVV se opakovaně umisťuje ohledně voličské přízně na první příčce. Tak tomu je i nyní. Kdyby se na začátku února konaly volby do dolní komory nizozemského parlamentu (150 křesel), získali by wildersovci nejvíce poslanců - celkem 27. Za nimi se umístila vládnoucí VVV s 23 křesly a SP s 22 křesly.
