Spor o název Makedonie, který vede malý balkánský stát se sousedním Řeckem, je jednou z nejbizarnějších a nejdelších evropských diplomatických rozepří. Hádka, v níž zatím ani jedna strana nechce ubrat na tvrdohlavosti a ustoupit, ale zároveň odkazuje do hluboké historie - až do doby Alexandra Velikého.
Řecko stále trvá na tom, že jeho severní soused, který používá jméno Republika Makedonie, musí název státu změnit. Už od chvíle, kdy se Makedonie po rozpadu někdejší Jugoslávie v roce 1991 osamostatnila, Řekové upozorňují, že název Makedonie ohrožuje územní integritu Řecka, protože stejné jméno nese jedna z jeho provincií. Atény také mají za to, že si Skopje neprávem uzurpuje dědictví Alexandra Velikého, který je zdaleka nejslavnější postavou makedonské historie, píše deník The International Herald Tribune.
Během 17 let svárů o to, "čí" je slavný vojevůdce a která země se může k jeho odkazu hlásit, došlo na nejrůznější taktiky. S velmi svérázným příspěvkem do diskuse nedávno přišli Makedonci: neváhali upřít pozornost až do dalekého Himálaje, kde v údolí Hunza na 
severu Pákistánu žije národ, který svoje kořeny odvozuje od potomků vojáků Alexandrovy armády. Ti se v této oblasti pohybovali před 23 stoletími.
Obyvatelé himálajského údolí věří, že jejich prapředky jsou Alexandrovi vojáci, kteří se před téměř dvěma tisíciletími během svého tažení dostali až do Indie. Aby své domněnky nějak podpořili, poukazují na svou neobvykle světlou pleť a oči a také na donedávna rozšířenou formu náboženství založenou na uctívání dvanácti bohů, která podle nich může být odvozená od řecké antické tradice dvanácti hlavních olympských božstev.
Když nedávno Hunzové, kteří v polovině 70. let hromadně konvertovali k islámu, přijali pozvání a přiletěli do Makedonie, dostalo se jejich delegaci skutečně srdečného přivítání. Na letišti je pozdravila dvacítka mužů převlečených do zbroje Alexandrových vojáků a další stovky zvědavců. Během osmi dní je přijal makedonský premiér i vysocí představitelé pravoslavné církve.
Pobyt pákistánské delegace zorganizovala soukromá společnost, Makedonský institut pro strategický výzkum, který založila novinářka Marina Dojčinovská. Ta v údolí Hunza pobývala v roce 2005 a pozvala tenkrát tamější královskou rodinu na návštěvu. Dodnes vzpomíná na to, že když potkala v Pákistánu prvního příslušníka etnika Hunzů, cítila se "jako by našla dlouho ztraceného příbuzného".
"Vyjadřují své city zcela makedonským způsobem," tvrdí Dojčinovská. "Připadalo mi, jako bychom po 2300 letech zase navázali na přerušený rozhovor."
Ani Hunzové nešetřili emocionálními vyjádřeními. "Necítili jsme se tady jako v cizí zemi," vyznal se jeden z členů hunzské delegace makedonské televizi a dodal, že si v Makedonii připadal jako v pohádce.
Spousta makedonských komentátorů ale na návštěvu z údolí Hunza nahlížela s velkou ironií a označovala cituplné výjevy za směšné a trapné. Novináři upozornili také na to, že podobné kontakty udržují i v sousedním Řecku - ne s obyvateli údolí Hunza, ale s etnickou skupinou Kalašů, která žije v pohoří Hindúkuš. Také Kalašové přitom tvrdí, že jsou potomky příslušníků Alexandrovy armády.
Dobové mapy antické říše Alexandra Velikého dokazují, že Alexandrovo království leželo jak na území dnešní Makedonie, tak Řecka. "S tímto faktem nemůže nikdo polemizovat," tvrdí Vladimir Mišev, ředitel nezávislého demokratického institutu ve Skopje. "To je prostě zeměpis."
"Není možné souhlasit s tím, aby jen jedna země měla (na Alexandra Velikého) exkluzivní práva," komentuje bitvu o antického vojevůdce Mišev. "V normálním, civilizovaném světě by (taková historická postava) byla něčím, co bychom mohli sdílet a na co bychom byli společně pyšní."
Foto: Profimedia, archiv
