Nové okolnosti
Assangeovi právníci žádají švédský soud o zrušení zatykače

Právníci Juliana Assange se obrátili na švédský soud s žádostí, aby zrušil zatykač na zakladatele serveru WikiLeaks. Stalo se tak poté, co zvláštní komise OSN počátkem února v nezávazném rozhodnutí uvedla, že Assange, který se již tři roky skrývá před zatčením na ekvádorské ambasádě v Londýně, je v Británii "svévolně zadržován" a měla by mu být umožněna svoboda pohybu.

"Domníváme se, že se objevila řada nových okolností, kvůli nimž je důvod přehodnotit dřívější rozhodnutí," prohlásil jeden z Assangeových obhájců Thomas Olsson.

Švédsko usiluje o vydání čtyřiačtyřicetiletého Australana Assange kvůli podezření ze sexuálního násilí a vydalo na něj mezinárodní zatykač. Assange veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že v pozadí je snaha vydat ho justici Spojených států, jejichž tajnou vládní dokumentaci server WikiLeaks zveřejnil.

Švédská prokuratura 9. února uvedla, že zpráva OSN nemění její závěry z předběžného vyšetřování a že znovu požádá o možnost výslechu Assange na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Na velvyslanectví se Assange uchýlil v červnu 2012, o dva měsíce později mu tato jihoamerická země udělila politický azyl.

Americká justice obviňuje zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu. WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů USA po celém světě.