Ve Francii, to prosím. Ale v Anglii se nic takového stát nemůže. Znám přece západolondýnský Ealing. Když tam člověk vystoupí z metra, jako by se ocitl na maloměstě. Malé domky, zahrádky, parky. Rabování tam propuklo v noci z neděle na pondělí a hořela hlavní ulice. Nepředstavitelné!
První vlna imigrantů přišla do Ealingu v šedesátých letech z Indie a Karibiku. Třiašedesátiletá Joyce z Trinidadu a Tobaga mi vyprávěla, jak jí bylo osmnáct a domů na tropické ostrovy se z Anglie vrátil její soused. Zpíval ódy na Londýn. Jsou tam prý ulice ze zlata, lidé bohatí a šťastní. Soused fungoval jako náborář. Čerstvě vystudovaná zdravotní sestra podlehla vábení a stěhovala se do Londýna. Nenašla zlaté ulice, ale slušnou obživu. Na ulicích a obchodech tehdy visely cedule s nápisy "Psům, Irům a černochům vstup zakázán!", ale to se časem změnilo. Joyce založila rodinu.
V roce 1967 se jí narodil syn Ivan. Londýňan. Když mu bylo kolem desíti, dorazila do Ealingu velká vlna imigrantů z Afriky, hlavně Somálců. Ivan po škole docházel jako dobrovolník do somálských rodin a učil je civilizačním vymoženostem. Ukazoval jim, jak se vaří na sporáku, jak funguje splachovací záchod a jak si vyprat prádlo.
V devadesátých letech začal do města téct proud lidí z východní Evropy. Ivan si mezi nimi našel ženu. V roce 2000 se jim narodila dcera. Londýňanka. Když jí byly čtyři roky, rozšířila se Evropská unie a východoevropský imigrační proud se úplně ztratil v moři Poláků. Najednou jim patřil klub, do kterého Ivan chodil. Kousek od jeho domu vznikly polské obchody s polským máslem, polským chlebem a polskými brambory.
Úplně bychom zapomněli na muslimské přistěhovalce, kteří se do Londýna stěhovali po celou tu dobu. U jednoho z nich si Ivan kupoval hašiš, když ho to ještě bavilo.
Všichni ti lidé žijí ve čtvrti, kde se jako starousedlíci už nemohou cítit ani Angličané. Všechno se změnilo. Ealing není nikomu z jeho obyvatel opravdovým domovem, ale nikomu není úplně cizí. Tyto pocity zažívají jeho obyvatelé zároveň. O nedělní noci převládlo na jeho hlavních ulicích totální odcizení, těžko si představit, že natrvalo. Ealing už toho přece zažil tolik. Banda puberťáků je oproti tomu slabota.
