Kateřina Medicejská, která byla v letech 1547 až 1559 francouzskou královnou, se nechvalně vepsala do historie jako jedna z hlavních iniciátorek krvavé události francouzských dějin známé jako Bartolomějská noc. Na trůn nastoupila tato panovnice, která se narodila před 500 lety, 13. dubna 1519, jako regentka a vládla za svého nezletilého syna.
Pocházela z bohatého florentského rodu Medicejských, který s přestávkami vládl od poloviny 15. století až do poloviny 18. století. Po smrti rodičů se její výchovy ujal strýc, papež Klement VII. V roce 1533 se kvůli upevnění vztahů s francouzským králem provdala za francouzského prince Jindřicha II., který na trůn usedl v roce 1547 a Kateřina s ním měla celkem deset dětí.
Jindřich II. zemřel v roce 1559 a králem se nakrátko stal jeho nejstarší syn František II. Po jeho předčasné smrti vládla v letech 1560 až 1572 Kateřina Medicejská jako regentka za svého nezletilého syna Karla IX. Jako první francouzská panovnice sídlila v Louvru a věnovala se reformám soudnictví a státní zprávy. V té době ve Francii také vypukly války mezi katolíky a protestanty - hugenoty.
Vražedná Bartolomějská noc nastala z 23. na 24. srpna 1572 krátce po sňatku Markéty z Valois, dcery katolické Kateřiny Medicejské, s králem Jindřichem IV. Navarrským, vůdcem hugenotů. Svatba měla symbolizovat smíření katolíků s francouzskými protestanty a ukončit vleklé náboženské války. Událost přilákala do Paříže tisíce hugenotů, většinou šlechticů, kteří patřili k vůdcům protestantů. Vraždění vypuklo údajně z popudu Kateřiny Medicejské a vyžádalo si životy tří tisíc hugenotů. V následujících dnech se pogrom na hugenoty rozšířil i do provincií a v celé Francii si vyžádal až na dvacet tisíc životů.
V roce 1574 se francouzským králem stal čtvrtý Kateřinin syn Jindřich III. a vliv jeho matky postupně upadal. Kateřina Medicejská dožila v ústraní na zámku Blois, zemřela 5. ledna 1589 v 69 letech.
