V podstatě stačí jen oznámení úřadům a už mohou neonacisté v Německu mašírovat; téměř kdekoli a kdykoli. Zakázat jejich akce bývá v praxi obtížné, často nemožné. V Bavorsku by mělo být v budoucnu STOP neonacistickým akcím snazší, díky zákonu navrženém vládou. Nová legislativa však hrozí omezit základní svobody všech občanů.
Zvuky bubnů, plameny pochodní probleskují nocí, vlajky NPD (Nacionálnědemokratická strana Německa) nad hlavami mladíků v kapucích. Podobné scény musejí obyvatelé čtyřtisícového Gräfenbergu v Horních Frankách snášet každé čtyři týdny, líčí situaci tamní tisk.
Proti neonacistům protestují Gräfenbergští demokratickými kempy na náměstí městečka, shromážděními... V jejich odporu ke hnědým srazům jim nyní bavorská vláda nabízí pomocnou ruku - ve formě nového zákona. Ve státní kanceláři v Mnichově, sídle bavorského předsedy vlády, na něm pracují dlouhé měsíce.
Bavoři první, jako ostatně často
Že se Svobodný stát Bavorsko snaží postavit svobodě shromažďování vlastní mantinely, umožňují změny spolkové ústavy z roku 2006.
Na základě reforem federálního uspořádání Německa je shromažďovací právo výlučně v rukou jednotlivých spolkových zemí. S novým, vlastním zákonem si pospíšilo jako první Bavorsko.
Tamní kabinet představil novou legislativu před čtyřmi týdny, nyní je v zemském parlamentu. Bavorský ministr vnitra Joachim Hermann doufá, že zákon by mohl vstoupit v platnost do letošního července.
Záměrem mnichovské vlády je podle Hermannových slov usnadnit zákazy pravicově extremistických demonstrací a všeobecně shromáždění vystupující militantně a agresivně. Má jít především o shromáždění, jež navazují na vládu násilí a zvůle nacionálních socialistů a zraňují důstojnost obětí nacismu.
Posilují se pravomoci policie
Návrh nového zákona zostřuje dosud platné právo v několika bodech. Mimo jiné umožňuje nejen omezit, ale všeobecně zakázat nacistická shromáždění „na zvláště citlivých místech a ve zvláště citlivých dnech".
Místy se míní lokality jako jsou například památníky koncentračních táborů. Datem, kdy by se neonacisté nemohli shromažďovat vůbec, může být 9. listopad, který je vzpomínkou na takzvanou křišťálovou noc v roce 1938, na pogromy proti Židům a hořící synagogy.
Podle bavorského ministra vnitra míří nová legislativa i proti militantním, levicově orientovaným skupinám. Konkrétně zmínil takzvaný černý blok. Zákon rovněž rozšíří možnosti policie při pořizování videozáznamů demonstrací a shromáždění.
Okleštění základních práv
Nejen ve zmíněném Gräfenbergu, jehož obyvatelům dělají sešlosti nácků těžkou hlavu, se ale restrikce v připravovaném zákoně nesetkávají s nadšením. Naopak.
Zčásti emotivní diskuse na toto ožehavé téma se v Německu vedou už roky. Mimo jiné v souvislosti s provokacemi hnědé scény, například pochody centrem Berlína, jež poškozují obraz Spolkové republiky v zahraničí.
Nechceme, aby se základní práva všech občanů omezovala jen proto, že tato práva zneužívají radikální menšiny, zdůrazňují pro místní tisk členové Občanského fóra Gräfenberg. Podle nich má občanská společnost na vypořádání se s nacisty dostatek pák.
V bavorském zemském parlamentu odmítají navrženou legislativu Zelení. „Už léta se systematicky omezují shromažďovací svobody," upozorňuje jejich vnitropolitická mluvčí Christine Kammová.
Ministr vnitra Hermann prý jen lakuje na růžovo, když tvrdí, že zostření legislativy míří pouze proti neonacistickým pochodům. „Fakticky musí v budoucnu každý, kdo jde na nějakou demonstraci, počítat se značnými problémy a omezeními," míní Kammová.
Podle zelené političky není možné, aby stát bojoval se smýšlením nepřátelským demokracii tím, že bude oklešťovat vlastní demokratické svobody.
Foto: Reuters a Profimedia
